Váš pobyt v Keni se přehoupl do své druhé poloviny. Jak jste trávila poslední dny?Viktoriino jezero neslouží jen k chytání ryb, ale i k praní prádla

Kromě návštěvy škol a vyplňování dotazníků se studenty a učiteli jsme minulý týden s kolegou vyrazili na výlet na malý ostrov Mageta. Ten leží na Viktoriině jezeře a na samých hranicích s Ugandou, takže z jeho břehů je možné zahlédnout ugandská města. Spojení tohoto ostrova s pevninou zajišťuje jeden trajekt na přepravu osob a jeden na přepravu nákladu a aut. My jsme zvolili osobní trajekt, který jezdí zhruba čtyřikrát denně. Vzhledem k tomu, že je v Keni období dešťů, zvedla se hladina jezera a zatopila provizorní molo, po kterém jsme se mohli dostat suchou nohou na trajekt. Nezbylo nám nic jiného, než se těch pár metrů přebrodit. Upřímně, měla jsem trochu strach z kvality vody a s tím spojených nemocí, protože Viktoriino jezero prý není vůbec čisté. Naštěstí se mi nic nestalo, možná i proto, že jsem tam šla v botách.

Říkáte, že obyvatelé ostrova Mageta mají jediné spojení s pevninou prostřednictvím trajektu. Jakým dalším komplikacím lidé na tomto ostrově čelí?

Není zde žádná elektřina a mnohdy ani kvalitní signál. Ale místní lidé si s tím umí poradit. Využívají buď náhradní naftové generátory, nebo solární energii, které je zde opravdu hodně. Jako na většině území Keni, ani tady nejsou lesy, takže se tu lidé potýkají s obrovským vedrem a slunečním žárem. V období dešťů zase s obrovskými lijáky a hrozivými bouřkami. Ale na druhou stranu jim alespoň rychleji rostou životně důležité plodiny jako kukuřice, fazole či maniok. Kromě zemědělství se tu místní lidé živí převážně jako rybáři, přičemž ryb je tu opravdu hodně. Mají totiž neustálý přísun hmyzu z hmyzích mraků, které se přesunují napříč celým jezerem. Naštěstí se jedná o velmi malý hmyz, který člověku neublíží.

Mluvila jste o kvalitě vody ve Viktoriině jezeře. Co podle vás může za to, že tamní voda není vhodná ke koupání?

Jednak je to tím, že je jezero, stejně jako většina řek nejen v Keni, ale i v celém rozvojovém světě, využívána kromě rybaření i k jiným činnostem. Lidé si na březích perou oblečení, tím se do vody dostává nejen špína, ale i mýdlo či prací prostředky. Navíc zde i mnoho lidí vykonává potřebu, což je právě příčinou výskytu vodního červa, který způsobuje onemocnění billharziózu. Kromě toho se zde vyhazují odpadky a u přístavů například i vnitřnosti ryb, protože v Keni neexistuje systém sběru odpadků a popelnic. Odpad se tu tedy buďto pálí, vyhazuje do buše nebo právě i do jezera.

Vzhledem k tomu, že je ostrov Mageta podle vašich slov malý, jak se zde lidé nejčastěji přepravují z jednoho konce na druhý?

Kromě pěší chůze tu nejčastěji uvidíte taxíky bodaboda, což jsou vlastně klasické staré motorky, které můžete znát i z České republiky. Tehdy se jim u nás myslím říkalo pionýr. Uvezou až čtyři osoby, samozřejmě s ohledem na proporce dotyčných pasažérů. Mimo osob tyto motorky převáží i zvířata nebo jiný podobný náklad. Viděla jsem, jak přepravují slepice, na každém řidítku byly čtyři zavěšené za nohy hlavou dolů. Jednou jsem dokonce viděla muže, který jel na motorce a měl na zádech kozu přivázanou jako „batoh", což mě dost šokovalo s ohledem na to zvíře.

Autorky: HANA MASAŘÍKOVÁ, MARCELA KREJČÍ