„Všiml jsem si, že v potoce něco svítí. Sáhl jsem do vody a vytáhl mosaznou nábojnici. Šlo o nepoužitou slepou patronu nejspíš do samopalu. Rozhlédl jsem se okolo a našel hned několik dalších nábojnic. Tentokrát byly plechové, prorezlé a vystřílené," uvedl Pavel.

Nález munice ho překvapil.

„Nevím, co to v potoce dělá. Kdyby třeba tu nevybuchlou patronu našly děti, byl by malér. Mohlo by je napadnou do ní třískat kamenem," vrtěl hlavou Pavel.

Přednosta Vojenského újezdu Březina Radek Malaník důrazně upozornil, aby lidé žádnou nalezenou munici nesbírali.

„Všeobecně platí, že na území újezdu je zakázáno sbírat munici," varoval Malaník.

Popsal, že případné nálezy mají lidé řádně označit a informovat o nich policii. „A to buď vojenskou, nebo státní," sdělil přednosta Vojenského újezdu Březina s tím, že následně povolaný pyrotechnik zjistí, o jakou munici jde a zneškodní ji. Buď zásah provede na místě nebo munici k likvidaci odveze.

Munice nalezená v Hloučele

V džungli vhodnější než americká

Jak se patrony do říčky dostaly, kdo je tam vhodil?

„Mohou tam ležet už spoustu let. Snad je tam vhodili pytláci, nebo lidé, kteří zastřelovali zbraně," zamýšlel se Radek Malaník.

Slepá, mosazná patrona nalezená Pavlem nesla označení 7,62×39. Miroslav Krejčí k této ráži v časopisu Myslivost uvádí, že v republice nejde o žádnou novinkou, konkrétně v myslivosti se ale prosazuje jen pomalu.

„Byla vyvinuta v bývalém SSSR a její využití bylo po dlouhou dobu vyhrazeno pro vojenské účely. Ve Vietnamu byla dominantní ráží Vietkongu a právě tady se Američané přesvědčili o jejích dobrých vlastnostech. Ukázala se pro boj v džungli jako podstatně vhodnější než americká 5,56 NATO," popsal v v Myslivosti Krejčí.

Wikipedie pak uvádí, že tato ráže se používá do československé útočné pušky vzor 58. 

Ohledně slepých nábojů do těchto zbraní internetová encyklopedie uvádí, že za bezpečnou vzdálenost se považuje zhruba padesát metrů. Na tu lze slepou municí mířit na protivníka bez rizika zásahu spáleným prachem z hlavně.