„Kapličku půjčujeme za účelem vykonávání římskokatolických bohoslužeb a souvisejících bohoslužebných úkonů. Jde v podstatě jen o papírové narovnání současného stavu, kdy tam pravidelně probíhají bohoslužby, mobiliář patří církvi, ale sama stavba je obecní,“ řekla k tomu starostka Čelechovic Jarmila Stawaritschová. Zatím totiž využívání kapličky funguje bez právních podkladů. Do budoucna by měla smlouva zamezit například sporům o placení energie či prací na údržbě objektu.
Olomoucké arcibiskupství podobné úpravy vztahů farářům doporučuje. „Tam kde je nějaké žádost lidí na konání bohoslužeb, doporučujeme, aby se právní vztah k objektu upravil. Stejně to funguje například v místech, kde kaple není a mše se slouží třeba v prostorách obecního úřadu. Záleží ale samozřejmě na spolupráci farnosti s obcí,“ vysvětlila situaci tisková mluvčí olomouckého arcibiskupství Monika Vývodová.
V Čelechovicích se již přihlásil vážný zájemce. Je jím zástupce kostelecké farnosti, pod kterou spadají i Čelechovice, farář Jan Mach.
„V kapličce se slouží mše od té doby, co v obci stojí. Jde tedy opravdu jen o administrativní záležitost,“ podotkl farář.
Řada podobných drobných církevních staveb má podobný osud. „Původně patřily církvi a ke každé z nich patřilo nějaké nadační jmění, většinou dar nebo odkaz církvi. To představovalo obyčejně kus pole nebo peníze uložené v záložně. Z jejich výnosu se měl hradit provoz a opravy. V minulosti většinu těchto majetků převzal stát a hospodařil s nimi sám, pole často rozprodal a nadační fondy se ztratily ve společných penězích. Po roce 1990 pak přešlo vlastnictví drobných církevních objektů na obce či města,“ vylíčil historické peripetie Jan Mach.
Vzhledem k laxnímu přístupu státu k otázce vyřešení církevního majetku mohou podobné zápůjčky jako v Čelechovicích na Hané pomoci k řádnému zabezpečení duchovní pastorace v obcích regionu.
