Úplný zákaz prodeje sudového vína nebude, řekl Marian Jurečka v Konici

V Konici kromě odpovídání na dotazy novinářů i místních také povzbudil farmáře, aby zkusili u sebe udělat den otevřených dveří a podpořit tak sebe i své kolegy. Věnoval se však i vážnějším tématům.

„Zvlášť v případě vepřového masa se potýkáme s nejhorší krizí vůbec," připustil Marian Jurečka.

Pane ministře, podle vašich zkušeností jsou problémy zemědělců v jednotlivých oblastech stejné nebo se nějak zásadně liší?

Většina je stejná. Největšími jsou nyní nízké výkupní ceny mléka a vepřového masa. Rozdíly jsou naopak třeba v postihnutí regionů mrazíky.

Setkal jste se při své návštěvě i se zemědělci z Prostějovska. S jakými problémy se svěřili oni?

V Kostelci jsem se setkal se zástupci Rolsu. I oni zažívají trápení s mlékem, ale oproti jiným výrobcům jsou na tom ještě dobře, protože mají bioplynovou stanici. Co se pak týká zpracovatelů masa, i těch na Prostějovsku, tak se dostávají do situace, kdy na každém kile vepřového prodělávají až dvě koruny.

Vraťme se k mrazíkům, které v dubnu a v květnu poničily část úrody jablek či meruněk. Počítáte s kompenzacemi pro jejich pěstitele?

Jednal jsem s představiteli hospodářské unie. A snad kompenzace za mrazy do konce. Nejvíce bychom pomohli pěstitelům, jejichž plodiny nejsou pojistitelné a pak těm, jenž pěstují pouze jeden či dva druhy a nemají to zkrátka diverzifikované. Už jsou k dispozici i odhady od ovocnářské unie. Škody by se měly pohybovat v desítkách milionů korun. Je reálné takovou částku ve státním rozpočtu najít.

Jak to vypadá s vinaři a kompenzováním jejich škod?

Nemůžeme je z veřejných peněz podpořit, protože víno je komerčně pojistitelné. Pokud se k pojištění neuchýlili, je to jejich rozhodnutí.

Je nadále aktuálním tématem zákaz prodeje sudového vína ve vinotékách a podobných prodejnách?

Novela je nyní projednávána ve výborech a dochází na připomínky. Na znění však nehodláme nic měnit. Pokud bude prodejce chtít dál zůstat u prodeje, tak bude muset být registrovaný u Ústředního kontrolního zemědělského ústavu. Jde o to, aby byla v případě zjištěného pochybení nějaká dohledatelnost toho, odkud víno pochází a kdo je za jeho případnou nízkou kvalitu zodpovědný.

V Olomouckém kraji by údajně měla vzniknout čtyři vzdělávací centra související se zemědělstvím? Mohl byste sdělit nějaké podrobnosti?

Ministerstvo má nachystaný dotační titul. Došlo k výběru třiceti škol, které jsou součástí zemědělského sektoru. Kromě vyloženě zemědělských se jedná třeba o lesnické, vinařské a potravinářské. Rádi bychom jim poskytli padesát milionů korun na učební pomůcky. V Olomouckém kraji by se to mělo týkat středních zemědělských škol v Olomouci a v Přerově. Tyto školy by měly být jakýmsi základem v tomhle oboru. Pokud budou další chtít na další peníze, tam už bude na krajích, zda je budou mít zájem podpořit.

Má ministerstvo zemědělství v plánu něco udělat s tím, aby na pultech v supermarketech bylo více tuzemské zeleniny, ovoce i jiných výrobků?

Od prvního ledna vstoupí v platnost definice české potraviny. Už jsou i signály, že se toho chopí některé obchodní řetězce, jenž by si na tom chtěli udělat dobré jméno. Věřím, že i ostatní se přidají.

Jak potom ale přimět zákazníka, aby také českým potravinám dal přednost před těmi z dovozu?

Snažím se lidem vysvětlovat, že v případě českých potravin je kromě kvality přidanou hodnotou také čerstvost. Přispějí tím navíc zaměstnanosti a českým podnikům.

Pokud se týká vodních nádrží, nejen té Plumlovské, mají podle vás ještě v dnešní době šanci nalákat větší množství rekreantů? Přeci jen je dnes zájezd k moři k sehnání za pár tisíc korun.

Především, nádrže nejsou primárně určené k rekreaci. Především mají vliv na průmysl, škody při povodních, okrajově pak na výrobu elektřiny. Ve čtvrtek jsme vydali tiskovou zprávu, že chceme dotáhnout přehrady jako jsou Nové Heřminovy, Skalička a pak také několik spíše menších na Zlínsku a Královéhradecku. Naopak situace na Berounce a Oslavě zůstane taková, jaká je, neplánuje se zde stavět nějaká přehrada.