„Situace teď je daleko horší než na jaře při první vlně. Tu jsme nějak přestáli, ale teď už je to vážně na hraně přežití,“ vykládá Kopečný.

„Na jaře přišlo uzavření po nejsilnějších měsících, což jsou pro fitka leden a únor. Měli jsme nějaké peníze našetřené. Bylo to v tomto pohledu snesitelné a dalo se to utáhnout z rezervy,“ vysvětluje.

„V květnu jsme otevřeli, ale to už je pro fitka po sezóně. Všichni jsou převážně venku. Jezdí na kole, chodí běhat… Fitko má návštěvnost třeba padesátiprocentní. Spousta lidí se navíc podle mě i bála chodit do uzavřených prostor,“ pokračoval Kopečný.

Po nijak finančně vydařeném létě pak podzimní druhá vlna zasadila provozovatelům tvrdý direkt. „Nestihli jsme se ani vzpamatovat a dorovnat ztráty,“ prohlásil.

Některé věci vážně nechápu

Příspěvků ze strany státu si sice váží jako sympatického gesta, nicméně o skutečnou pomoc podle něj nejde.

„V první vlně jsme dostali pětadvacet tisíc kompenzační bonus. Vypadá to sice hezky, ale pro mě to třeba znamená, že z toho pokryju nájem a energie. Vůbec se nebavíme o tom, že bych měl něco vydělat, abych se uživil, měl na jídlo, na bydlení a tak dál,“ vypočítal.

„Ve druhé vlně máme dostat 500 korun na den, to znamená dostanu nějakých 20 tisíc za měsíc. Už nám neodpustí sociální a zdravotní pojištění, takže pět až šest tisíc okamžitě pošlu zpátky. Energie se platí zálohově, to je pryč. Nájem musím platit, takže jsem na výdajích výrazně v mínusu a to znovu neřeším žádné osobní výdaje,“ dodal Kopečný.

Zároveň sám upozorňuje, že rozhodně není v tak kritické situaci jako řada jeho známých či kolegů z oboru. Jeho firma je z těch menších. Nemá zaměstnance, které by musel platit. S partnerkou nemá děti, které by na něm byly závislé.

„Spousta lidí je na tom určitě daleko hůř. Velká fitka, která mají zaměstnance, které musí platit. Musejí splácet drahé vybavení. Na stroje se bere leasing podobě jako na auta. Mají děti, o které je třeba se postarat, mají hypotéky, které se musí platit,“ nastínil neveselé scénáře.

I proto mu vadí, že vládní opatření, která se právě této oblasti dotýkají, nemají z jeho pohledu smysl.

„Můžu udělat soustředění pro profesionální volejbalistky, které mají povoleno trénovat. Ale nesmím udělat kruhový trénink za účasti jednoho klienta a jednoho trenéra,“ kroutil hlavou.

Přitom přiznává, že i obnovení provozu v omezených podmínkách by mu hodně pomohlo.

„Veškerá opatření typu dezinfekce a podobně, to všechno máme připravené. Ve fitku to probíhá celoročně bez ohledu na covid. Po první vlně jsme to ještě zpřísnili, splnili všechna nařízení, dezinfikovali jsme činky, prostě všechno. Navíc obecně platí, že když na člověka takzvaně něco leze, tak do fitka nejde. Na rozdíl třeba od hospody,“ tvrdil Kopečný.

„Některé věci vážně nechápu. Není divu, že pak člověk začíná věřit nejrůznějším konspiračním teoriím, že cílem je co nejvíc podnikatelů zlikvidovat a nahnat je do státních služeb a fabrik,“ prohlásil.

Určitě to nezabalím

On sám zatím řešil nedostatek brigádou. „Chodil jsem ke kamarádovi a dělal s ním střechy, teď se švagrem zase dělám sádrokartony. Musel jsem se nějak postarat, jinak to nešlo,“ řekl.

Rozhodně ale plánuje znovu fitko otevřít. V oblasti fitness se pohybuje deset let a jeho práce, jak sám říká, je pro něj koníčkem a tak trochu i posláním.

„Věřím, že lidem pomáháme vést zdravější život. Určitě to nezabalím. Takové myšlenky mě ani nepadly. Je to jako s dítětem. Nemůžete ho opustit,“ tvrdil.

„Je to šílené. Vím, že to bude těžké, ale po tolika letech se nevzdám. I kdybych měl třeba na čas chodit do jiné práce, než se věci vrátí do normálu,“ řekl odhodlaně.