„V průběhu osmnáctého století docházelo ve stolování a přípravě pokrmů k řadě zásadních změn. Do té doby používané kovové nádobí, především, cínové, měděné či popřípadě železné, postupně nahrazovaly levnější materiály. Na začátku devatenáctého století sice výroba železného litinového nádobí výrazně zlevnila, postupně však převládlo používání glazované keramiky. Byl to sice rozbitný, ale uživatelsky příjemnější a především výrazně levnější materiál. To byl případ i forem na pečení, které se pomalu z panských sídel a měšťanského prostředí dostávaly na bohatnoucí venkov," přiblížil Miroslav Macík, starosta spolupořádajícího Klubu historického a státovědného v Prostějově a viceprezident Asociace starožitníků České republiky.

Na výstavě jsou k vidění na dvě stovky forem na pečení. Mezi nimi převládají formy na bábovky různých velikostí a tvarů, lidé si ale mohou prohlédnout i velikonoční beránky, vánoční kapry, novorozence v zavinovačce, prasátka, zajíce, raky, ořechy či srdce. Na výstavě nechybí ani lívanečníky, pekáče na buchty a benešníky.

„Jsou to obdélná plata s prohlubněmi, která jsou typická pro bohatou a úrodnou Hanou. Nejstarší mají ještě jakési nožičky, protože se v nich peklo na otevřeném ohništi. Jejich velikost se však postupně zmenšovala, aby se vešly do trouby," vysvětlil Miroslav Macík.

Formy na pečení pochází ze soukromých sbírek a jsou vystaveny ve vitrínách z konce devatenáctého století, které se zámku podařilo získat a opravit.

„Není mi známo, že by obdobná kolekce keramických forem na pečení byla v takovém rozsahu někde vystavena," doplnil Miroslav Macík.

Na výstavu se přišla podívat i senátorka Božena Sekaninová, která nad ní převzala záštitu.

„Výstava nás vrací o staletí zpátky, a my můžeme zavzpomínat na naše prababičky, jak a v čem pekly. Výstava je zároveň i uctěním našich tradic," řekla.