Pátrání jsme začali u jednatele společnosti Prior, Adolfa Vlka.

„O jejich zachování jsme zatím neuvažovali. Máme seznamy uměleckých děl v našich obchodních domech, ale prostějovské vitráže v nich nejsou. Ovšem v případě, že by je chtělo do svých sbírek nějaké muzeum, rádi mu je předáme," prohlásil Vlk.

„Z oficiálních materiálů ve stavebním archivu se autor určit nedá, je tam jen, že vitráže dodalo Dílo z Brna. Ale hodnotu určitě mají a měly by se zachránit," mínil ředitel Muzea Prostějovska Miroslav Chytil.

Muzeum ale vitráže vzít do sbírek nemůže.

„Nejde o to, že bychom nechtěli, ale jsou tak obrovské, že prostě nemáme prostory, kam by se vešly," vysvětlil Chytil.

Matalovy vitráže v prostějovském Prioru

Autor vypátrán

O umělecké památky z regionu by se mělo starat i Muzeum umění v Olomouci.

„O tom, že se má s vitrážemi v Prostějově něco dít ani nevíme. Kdo je jejich autorem se pokusím zjistit a zavolám Vám," prohlásil mluvčí Muzea umění Petr Bielesz.

O pár minut později se telefon ozval znovu.

„Zatím to není potvrzené na sto procent, ale měl by to být Bohumír Matal, jeden z nejvýznamnějších českých výrtvarníků poválečného období, člen Skupiny 42. Tím pádem by se jednalo opravdu o velmi významné dílo," sděloval trochu rozechvělým hlasem Bielesz.

SOUVISEJÍCÍ: Bohumír Matal - umělec s pohnutým osudem

Matalovy vitráže v prostějovském Prioru

Kam s nimi?

Pak věci dostaly rychlý spád. Z Olomouce se vydala do Prostějova čtyřčlenná delegace odborníků. Všichni se shodli na tom, že vitráže nesou osobitý Matalův rukopis.

„Navíc to vypadá, že jsou usazené v pevných ocelových rámech, což by významně usnadnilo jejich demontáž, daly by se totiž sundat po jednotlivých polích třeba jeřábem," konstatoval Bielesz. Jinak by totiž vitráž musel rozebrat tým restaurátorů a to by nejen trvalo dlouho, ale také výrazně zvedlo náklady.

S muzejníky se v Prioru setkal i Adolf Vlk.

„Myslím, že bychom mohli zajistit jejich vyjmutí z hliníkových lišt. Ale o snesení a uložení už by se musel postarat ten, kdo by je převzal. Navíc ale hrozí nebezpečí z prodlení ," uvažoval jednatel.

„My ale máme stejný problém jako prostějovské muzeum, nemáme prostory. Možná by je ale mohlo vzít do svých sbírek umění město Prostějov," nadhodil Bielesz.

Město najde řešení

Náměstkyně prostějovského primátora Ivana Hemerková byla tím, že se v Prioru nachází ojedinělé umělecké dílo také poněkud zaskočena.

„Věděla jsem, že tam, něco je, ale jednak obvykle při nákupu člověk takové věci míjí a také byly zaskládány regály. Byla jsem se tam tedy teď podívat a je to opravdu moc pěkné. A pokud je to i takhle vzácná věc, bylo by určitě škoda ji zničit, jenom proto, že momentálně nemáme místo. Myslím, že v tomhle směru by určitě město našlo řešení. Rozhodně se do konce týdne spojím s panem Vlkem a na něčem se dohodneme," prohlásila náměstkyně.

Přidala i úvahu o tom, že by vitráže mohly najít uplatnění v zamýšleném novém kulturním zařízení. Zdá se tedy, že vitrážím z Prioru svítá naděje.