Projekt má být přínosem nejen pro majitele lesů, kteří nebudou muset čekat dlouhé desítky let na ekonomický přínos, který jim nově založený les přinese, ale také pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří se zapojí do lesních prací.

„V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích je stále populárnější. Například ve Francii nebo Velké Británii," uvedl lesnický expert Marián Horváth.

„Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory nebo jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," vysvětlil lesnický expert.

Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biologické rozmanitosti, proto metodu středního lesa podporují i ochránci přírody.

„Nechceme obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, ale chceme prověřit hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v našich podmínkách. Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek," uvedl vedoucí projektu Vlastimil Karlík s tím, že vlastníci lesa mohou získávat palivové dříví zhruba po deseti až patnácti letech, zatímco jindy musí čekat na ekonomický přínos desítky let po založení lesa.