„Navrhli jsme vytvoření tří velkých nádrží a mokřadu navazujícího na podmáčený les. Na louce přibyl kamenný val, který slouží nejen jako úkryt pro několik druhů žab, ale i dvěma druhům ještěrek,“ popsal Ivan Zwach.

Šanci, že návštěvníci refugia zahlédnou v okolí žábu i v lednu, zcela nevyloučil. „Zima je mírná, obojživelníci ani plazi nespí a občas vykukují z úkrytů,“ nechal se slyšet herpetolog.

Například zmiji lze podle něj vidět venku i tehdy, když teploměr ukazuje pět stupňů pod nulou. „Zmije se za slunného počasí vyhřívají na prohřátých skalách občas i v zimě,“ vysvětlil. Pozorovatelům přírody ale Ivan Zwach doporučuje počkat raději na jaro.

Skokani a rosničky

„Ke sledování obojživelníků je nejvhodnější duben a květen. Milovníci žabích koncertů si pak přijdou na své v červnu,“ vzkázal. V Plumlově jsou prý slyšet skokani zelení i skřehotaví spolu s kuňkami a rosničkami.

Co říká Loyka?

Jak refugium za Podhradským rybníkem poblíž štíhlé siluety zámku hodnotí olomoucký ekolog Petr Loyka?

„Ochranu a péči o krajinu plně podporuji. Vodní plochy jsou v tomto ohledu klenotem,“ konstatoval. Biolog Loyka vykonává dozor nad revitalizací plumlovské přehrady, kterou spolu s obnovou Podhradského rybníka považuje za nejvýznamnější akci v oblasti vodního hospodářství.

„Podle mého názoru nemá tato akce svým rozsahem i významem v celé České republice konkurenci,“ vyjádřil se expert.

Jak v Podhradském rybníku v Plumlově, tak v plumlovské přehradě plánuje Povodí Moravy mělké pobřežní pásmo osázené vodními rostlinami. Poslouží nejen obojživelníkům, ale například i vodním ptákům.