Archeologický průzkum se uskutečnil v období od 9. října do 7. listopadu tohoto roku.

"Průzkum vyvolala stavba "Polní cesty, VHO a krajiná zeleň v k. ú. Studenec – I. etapa". Je realizována východně od Studence v polní trati s pomístním názvem Zápověda. Na skryté ploše zemníku a paty budoucí hráze bylo prozkoumáno a zdokumentováno celkem čtyřicet dva archeologických objektů," sdělil Deníku Pavel Fojtík, vedoucí archeolog prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Archeologové zjistili, že se v místě nacházela rozsáhlejší nížinná osada Keltů z pozdní doby laténské.

"Vedle sloupových jam indikujících existenci nadzemních kůlových staveb a běžných jam (zásobnice, sklípky), tvořících hospodářské zázemí sídliště, jde hned v jedenácti případech o příznačné zahloubené chaty, takzvané polozemnice, sloužící nejspíše jako výrobní objekty," doplnil Fojtík.

Pozůstatky tkalcovských stavů

Z nejvzácnějších objevů lze zmínit pozůstatky tkalcovských stavů.

"Na hospodářskou činnost poukazuje hlubší kvadratická jáma sloužící snad k máčení textilních rostlin, zejména lnu, ale především prozkoumané pozůstatky tkalcovské dílny. Tuto identifikuje žlabovité zahloubení při stěně jedné ze zemnic, které obsahovalo „in situ“ dokumentovanou skládku několika poškozených hliněných závaží z osnovy tkalcovského stavu," popisuje Pavel Fojtík a pokračuje: "Jedná se o jeden z mála podobných dokladů patrně podomácké textilní výroby z tohoto období v českých zemích."

Keramika, kosti, mince

Jedním z vůbec nejcennějších nálezů je zlatá mince.

"Z movitých nálezů můžeme uvést zejména zlomky keramických nádob či soubory zvířecích kostí, ale i předměty z kovu, z parohu/kosti nebo z kamene. Cennou oporou pro datování zdejšího osídlení, ale i přímým svědkem čilejších obchodních aktivit, je nám nález zlaté mince. V tomto případě 1/8 statéru takzvaného mušlovitého typu bójské provenience, která patří k příznačným platidlům období 1. století před Kristem," uzavírá prostějovský archeolog.