Ti tři synové byli potomci Jana Bohatého z Pernštejna a jmenovali se Jaroslav, narozený roku 1528, o dva roky mladší Vratislav a nejmladší Vojtěch. Nejdříve vládli všichni bratři společně. Dohromady také v Prostějově uspořádali roku 1550 honosnou svatbu své sestry Kateřiny. Nádhera i organizační těžkosti akce, na niž se do Prostějova sjel šlechtický výkvět Evropy, si zaslouží další samostatný díl našeho seriálu. Byla totiž vskutku monstrózním podnikem.
„Mladí Pernštejnové si uštědřili lekci praktického nácviku diplomacie a mezilidských vztahů a notně se při ní zapotili," podotýká k jedné z největších událostí renesančního Prostějova historička Michaela Kokojanová.
Samotná svatba totiž podle ní sice neskončila fiaskem, ale patřila zřejmě k událostem, které přispěly k prohloubení rozporů mezi bratry.
„Poznenáhlu se ukazovalo, že nejstarší Jaroslav je ochoten plnit jen reprezentativní funkce u dvora a před starostmi všedního dne utíká," pokračovala Kokojanová.
Také prostřední Vratislav se vrhl do vysoké politiky. Už v dětském věku se spřátelil s následníkem císařského trůnu Maxmiliánem a to mu zaručovalo v této oblasti dobrý start.
„Oba bratři tedy s odůvodněním, že jsou vázáni službou u dvora, zatímco Vojtěch má dostatek času, přenechali, než se rok s rokem sešel, materiální starosti na benjamínkovi rodu," uvedla Kokojanová.
Rozpory mezi bratry pak pokračovaly, až si nakonec Vojtěch vyžádal svůj díl majetku. V roce 1552 si vybral jako svoje sídlo prostějovské panství. (pam)
