Pokud někdo chce zasadit ovocný strom, má podle odborníků nejvyšší čas.

„Pěstitelé ve školkách právě teď dobývají mladé stromky ze země. Čekali na ukončení vegetace. Takže teď je ta správná doba,“ míní sadař pavel Melka z Dětkovic.

Podzimní termín je podle něj pro výsadbu stromků daleko vhodnější než jaro.

„Stromek lépe zakoření a přes zimu má mnohem víc vláhy než na jaře. navíc je na podzim v nabídce mnohem širší sortiment odrůd,“ upozornil Melka.

Jeho slova potvrzuje i Iveta Remešová z firmy Juukka, která své stromky rozváží i po obcích na Prostějovsku.

„Určitě je vhodnější sázet ovocné stromy na podzim. Ale zájem lidí je spíše opačný, více jich nakupuje na jaře. Zřejmě to souvisí s tím, že když člověk vidí, jak všechno raší a probouzí se, tak chce také něco udělat,“ myslí si Remešová.

Stále více majitelů zahrad má zájem i o mizející staré odrůdy ovocných stromů. V sadech se tak znovu objevují hrušky s malebnými názvy jako Clappova máslovka či Boscova lahvice, nebo jablka jako moravská jadernička, boskopské červené či zlatá reneta. I moruše, které dřív bývaly na každém hanáckém dvoře jsou dnes už netradičním ovocem.

Lahodná a léčivá oskeruše

„Hodně jsem slyšel i o oskeruši, tak se ji letos pokusím sehnat,“ míní senior František Coufal, který má dům s rozlehlou zahradou na jihu Prostějovska.

Podle ovocnářů jej ale čeká běh na dlouhou trať.

„Naše oskeruše se dobře ujímají, ale vyžadují také péči. Zároveň vždycky upozorňuji zákazníky, že plodit začnou až po deseti letech,“ poznamenala Remešová.

Oskeruše je druh jeřábu, jehož ovoce má velmi specifickou a vyhledávanou chuť. Dříve byl rozšířen zejména na jižní Moravě, i tam však začal mizet. Z jeho plodů se připravuje kompot nebo se jedí jen tak, syrové či sušené. Pálenka z oskeruší patří k nejvzácnějším destilátům. Tinktura z oskeruše léčí i křečové žíly a další cévní a žilní nemoci.

Vypěstovat stromek tak, aby rodil plody podobné malým jablíčkům ale není vůbec snadné. Chutná i zvěři a je proto třeba jej chránit před okusem, stejně jako před plísněmi.

Trvá také léta než se pěstitel dočká první úrody. „A však co. Vždyť strom nesází člověk pro sebe,“ komentoval náročné pěstování sadař Coufal. Má zřejmě pravdu, na Slovácku rostou oskeruše starší než tři sta let. (pam)