V lavicích a galerii barokního kostela je přes třicet farníků. Na závěr bohoslužby slova v přímluvách, vyzývá kostelník věřící, aby odpovědně a s otevřeným srdcem přistupovali k druhému kolu prezidentských voleb. Stejně tak na závěr mše P. Marek František Glac čte přítomným výzvu České biskupské konference.

Kněz: Volím menši zlo

Po skončení mše se přidám k diskutujícímu hloučku farníků v ambitu. Plánují výpravu a běžkách. Když přijde kněz, ptám se ho na jeho názor na druhé kolo prezidentských voleb.

„Já budu volit pana profesora Drahoše. Je to pro nás to menší zlo,“ říká s účastí v hlase. Když se diskutující hlouček rozchází, doprovází mě k autu mladá, asi třicetiletá žena spravující farní kroniku. „Určitě svůj hlas dám Jiřímu Drahošovi,“ říká odhodlaně.

Někde ti voliči současného prezidenta musí být. Miloš Zeman po dobu své politické kariéry Tištín nikdy nenavštívil. Nikde nejsou stopy volební agitace. Pokračuji tedy do místní hospody. Vstupuji s mužem středních let a postarší ženou. Dáváme se hned do řeči. Když máme objednáno, začínám zjišťovat zda ví, jak v obci dopadlo první kolo prezidentských voleb.

„Jsem v důchodu a pečuji o nemohoucího syna. Ale Zeman neudělal pro lidi v republice ještě nic, pro co bych ho měla volit,“ rozohňuje se.

Nerozhodnutá servírka

Ani mladá servírka neví, že právě Tištín má na okrese Prostějov prim v počtu hlasů, které obdržel Miloš Zeman.

„Tady se o tom vůbec nemluvilo. A už vůbec se neslavilo žádné vítězství,“ kroutí hlavou.

„Druhého kola prezidentských voleb se jako volič asi zúčastním, ale ještě nevím, na čí stranu se přikloním,“ doplňuje nerozhodně a markuje mi čaj.

Svou druhou návštěvu v Tištíně zahajuji u starostky Aleny Wagnerové. Ona, stejně jako dvě úřednice na radnici, jsou překvapené, že výsledky voleb v Tištíně jsou v okrese Prostějov tak výjimečné.

Volím Zemana: co má na srdci, to na jazyku

Náš úvod rozhovoru přerušuje obecní pracovník. Starostka ho zve dál a já využívám možnosti zjistit jeho postoj ke kandidátům druhého kola.

„Budu volit Zemana. Pro jeho vlastenectví. A taky proto, že co má na srdci, to na jazyku. Nevymýšlí si a nic neskrývá za nesmysly. Nechce tady imigranty a byl by pro aktivní obranu,“ sděluje svůj postoj.

„Synové volit nepůjdou. Nebyli ani v prvním kole. Proč by taky chodili? Vždyť o tom nice neví. Je jim 18 a 20 let, neví o co jde. Až budou starší a budou mít nějaké zkušenosti, tak pak snad chodit budou, ale teď to nemá cenu,“ pokračuje čtyřiačtyřicetiletý muž žijící v Tištíně od dětství.

„A jak dopadne druhé kolo? No to já nevím. Jak lidi zvolí, tak to bude,“ odmítá tipovat výsledek druhého kola.

Soudruhu doktorovi Drahošovi hlas nedám

Do kanceláře hospodářky se jak velká voda přihrne sedmdesátiletý důchodce. Očekávám, že se rád svěří se svým politickým postojem. Ale ouha… „Kdo vyhraje, tomu dám hlas!“, snaží se mě odbýt. Pak mu to nedá a dodává: “To víte, že tomu soudruhovi doktorovi Drahošovi, co chce do země vzít deset tisíc migrantů hlas nedám…,“ gestikuluje vzrušeně.
Dopíjím skvělou kávu, upřu oči na příjemnou starostku. Už očekává, jaká otázka padne.

„Můj kandidát vypadl v prvním kole. Dalšího kola se určitě zúčastním. Moje finální rozhodnutí ještě ovlivní televizní debaty. Asi se kloním ke kandidátovi, který má v očích veřejnosti větší vážnost,“ sděluje svůj postoj Alena Wagnerová.

Autor: ADÉLA PALÍŠKOVÁ

• V obci Tištín, v jižním cípu okresu Prostějov získal v prvním kole prezidentských voleb současný prezident Miloš Zeman největší podíl hlasů z celého okresu.
• Jeho místní příznivci věří, že je to nejlepší kandidát, který je hlavně vlastenec, rozumí obyčejným lidem a mluví k nim otevřeně.
• Současný prezident Miloš Zeman získal v Tištíně 66,52% platných volebních hlasů (153 lístků), zatímco druhý v pořadí Jiří Drahoš 16,52% (38 lístků). Žádný z dalších prezidentských kandidátů nepřekročil hranici deseti procent.

Tištín je jedna z nejjižněji položených obcí okresu Prostějov. Vesnice se zdá, jakoby byla ukrytá v údolí potoka Tištínka. Tato poloha obce, byla v minulosti výhodou. V posledních sto letech se však stala nešťastnou okolností. Je odtud zhruba stejně daleko do krajských měst Brna, Olomouce nebo Zlína, ale i do okresních center v okolí. Proto se obec při různých administrativních reorganizacích stěhovala do různých okresů - nejdříve Přerov, pak Kojetín, nyní Prostějov.