„O dodávkách tepla pro město se dříve s investory projektu jednalo. Žádný posun ale v této záležitosti není. Majitel chce totiž projekt prodat," uvedl prostějovský náměstek Jiří Pospíšil. Dodal, že se uvidí, s čím přijde až případný nový investor.

S projektem výstavby zařízení na přeměnu plynu v elektrickou energii a teplo přišla v roce 2008 třinecká firma Moravia Energo. Od Prostějova tehdy při výpadovce na Bedihošť vykoupila pozemky o rozloze dvou fotbalových hřišť.

Na počátku roku 2009 Moravia Energo zkrachovala. Projekt pak na jaře roku 2010 získala společnost GAMA Investment s vedením na Slovensku. Její komentář k situaci se Prostějovskému deníku ve středu zjistit nepodařilo. Marián Hluzák, předseda představenstva společnosti GAMA Investment, totiž ve své kanceláři nebyl.

„Je na služební cestě," sdělila do telefonu Hluzákova asistentka Oľga Duchovičová.

Není komín jako komín

Ředitel Domovní správy Prostějov Vladimír Průša by centrální zdroj tepla uvítal.

„Komíny jednotlivých družstevních domů jsou nízké. Za inverze, pokud lidé větrají, se jim ženou přímo do bytů potenciálně rakovinotvorné látky přímo," řekl s tím, že pro zdraví lidí a čisté ovzduší je lepší být připojen k velké teplárně s vysokým komínem a co nejúčinnější technologií odbourávaní škodlivin.

Znečištění životního prostředí?

Miroslav Kučera z oddělení ochrany ovzduší Krajského úřadu Olomouckého kraje vzkázal, že při provozu zdrojů paroplynového cyklu a špičkového zdroje elektrické energie nebude za běžných podmínek docházet k překračování imisních limitů.

Martina Cetkovská, vedoucí prostějovského odboru životního prostředí, ovšem upozornila na nutnost omezit prašnost při budování nových teplovodů.

Investor totiž plánoval, že položí teplovody o délce deseti kilometrů. Prostějovský náměstek Zdeněk Fišer v této souvislosti míní, že vést teplo daleko od zdroje je v dnešní době příliš nákladné a spotřebitelům se tak nemůže vyplatit. Odpadní teplo mělo vytápět školy, instituce a bytové domy ve vlastnictví města.