Dnes: Než se v Prostějově postavila sokolovna

1. Obecní výbor města Prostějova se v dubnu 1900 usnesl, že lacino (2 K za m2) odprodá jednotě Sokol Prostějov pozemek v dnešní Fügnerově ulici (jednalo se o 2300 m2, celkem tedy za 4600 K).

Zdroj: SOkA Prostějov

2. Jednou z podmínek kupní smlouvy bylo jasné určení, že se plocha smí použít výhradně pro stavbu sokolské tělocvičny a „nesmí se nižádným způsobem k jiným účelům upravit a přestavěti“ (na snímku je bývalá bašta v dnešní Fügnerově ulici).

Zdroj: SOkA Prostějov

3. Po několika neúspěšných výběrových řízeních byly nakonec v lednu 1907 na valné schůzi jednoty schváleny plány pražského stavitele Otakara Pokorného a vybudování sokolovny již nestálo nic zásadního v cestě (na snímku z roku 1907 je část kůlny v místech, kde je dnes parkoviště před sokolovnou).

Zdroj: SOkA Prostějov

4. V únoru 1907 požádala sokolská jednota městskou radu o formální předání stavebního místa a zbourání domu číslo 3 v Zámečnické ulici (dnešní Fügnerově).

Zdroj: SOkA Prostějov

5. Jednalo se o starou baštu z bývalého městského opevnění (takzvaná Grulichova nebo Reichstädterova bašta), která překážela plánované stavbě.

Zdroj: SOkA Prostějov

6. Před započetím stavebních prací byly společně s bývalou baštou zlikvidovány také zbytky starého středověkého opevnění, nacházející se na stavební parcele sokolovny.

Zdroj: SOkA Prostějov

Osvěžte si vzpomínky a doplňte znalosti o svém rodném městě a jeho okolí s Prostějovským Deníkem a Státním okresním archivem v Prostějově, od něhož má redakce laskavé svolení k publikaci fotografií…