Podzemní vodu znehodnotil provoz Sigmy Lutín, ze kterého tekla do zdrojů průmyslová odmašťovadla. "Od zahájení sanačních prací bylo na lokalitě vybudováno 333 vrtů, které jsou uskupeny v pěti liniích. Tyto linie mají funkci bariéry, přes kterou pak postupuje kontaminovaná podzemní voda, a díky které jsou potom navozeny optimální podmínky pro degradaci znečišťujících látek na bázi chlorovaných ethylenů (ClE)," informuje olšanský starosta Milan Elfmark.
Dosavadní výsledky vypadají nadějně. Z výsledků provedených chemických rozborů podzemní vody vyplynulo, že jsou již na lokalitě nastaveny vhodné podmínky pro efektivní degradační procesy. První etapa sanačního zásahu skončila v dubnu letošního roku a měla by na ni navazovat etapa druhá. V případě, že by se podařilo plynule zahájit navazující etapu sanačního zásahu, bude jednodušší za kratší časové období dosáhnout stanovených sanačních limitů za nižší finanční náklady.
"V aplikaci syrovátky je nutné pokračovat. Výrazný pokles kontaminace probíhápředevším v oblasti aplikačních linií. Bude potřeba ještě minimálně 5 let aktivníhosanačního zásahu, než projdou skrz jednotlivé aplikační linie všechna ohniska kontaminovanépodzemní vody vlivem přirozeného proudění podzemní vody," vysvětluje Elfmark.
V ohrožení jsou i sousedé
Významně jsou ohroženy spodní vody v okolí Duban a také studna využívaná pro jímání pitné vody v Cukrovaru Vrbátky. K Dubanům by měla kontaminace přitéct do desti let, do studny cukrovaru za o polovinu kratší dobu.
"Stane se tak v případě, že by nebylo plynule navázáno s 2. etapou sanačních prací, díky které se daří zadržovat kontaminaci na úrovni vybudovaných linií aplikačních vrtů," varuje starosta s tím, že v ohrožení je zásobárna pitné vody u Hrdibořic.
Cílem 1. etapy sanačního zásahu bylo snížit kontaminaci na lokalitě o 25 procent. Jelikož se díky realizovaným pracím podařilo snížit kontaminaci na lokalitě o přibližně 39 procent, lze konstatovat, že cíl sanačního zásahu pro 1. etapu prací byl splněn.
Projekt je z 85-ti procent financován z dotace z evropských fondů a zbývajících 15 procent spolufinancuje Olomoucký kraj, Město Prostějov, Obec Vrbátky, VaK Prostějov a.s., Obec Olšany u Prostějova. Celkové náklady projektu byly 175 717 607,46 korun.