„V minulém roce bylo svrabem postiženo padesát osob, a to jak dospělých, tak dětí,“ spočítala Eva Kučerová, vedoucí protiepidemického oddělení hygienické stanice.

Pacienty napadené zákožkou přijímá prostějovská kožní lékařka Zdeňka Salloumová ve své ordinaci celkem běžně.

„Každý měsíc mám několik takových případů,“ potvrdila s tím, že nejvíce lidí stěžujících si na svědící pokožku přichází vždy po letních, jarních a vánočních prázdninách.

Děti i kamioňáci

„Lidé v těchto obdobích hodně cestují. Děti si svrab odvážejí z táborů, rodiny z dovolených,“ vysvětlila.

Zákožkou se prý často nakazí také obchodní cestující nebo řidiči kamionů. „Roztoč může číhat v ložním prádle na ubytovnách,“ přiblížila lékařka.

Ubezpečuje, že svrab není onemocnění, které by se při dodržování přiměřených hygienických podmínek nedalo poměrně snadno léčit. „Pacient musí ovšem vyhledat odborníka. Stává se totiž, že někteří lékaři diagnostikují svrab jako alergii a poměrně dlouho pak trvá, než se chybu podaří odhalit,“ zmínila se Zdeňka Salloumová.

Svrab a jeho důsledky

Zatímco za takzvaného socialismu byl svrab spíše výjimečný, po roce 1989 začal počet těchto onemocnění růst. „Je to díky velkým možnostem cestování, což dříve nebylo,“ dodala.

Vedoucí protiepidemického oddělení hygienické stanice Eva Kučerová v této souvislosti zdůraznila, že z ubytoven na Prostějovsku se svrab určitě nešíří.

„Tvrzení, že svrab je ze špíny, neplatí. V dnešní době je to běžné infekční onemocnění, jehož se není třeba obávat. Po vyléčení žádné stopy na pokožce nezůstávají,“ ujistila lékařka Salloumová.

Původcem svrabu je drobný parazit – roztoč zákožka svrabová. V kůži napadených si vrtá chodbičky a živí se tkáňovým mokem. (rh)