Nedostatek vody nepřidělává vrásky hlavně zemědělcům a obavy ze sucha mají také lidé odkázaní na vlastní studnu. Na absenci vláhy, kterou zemědělské plodiny potřebují, se podepsala jak mírná zima, tak suché jarní měsíce. Mimořádně skoupý na srážky byl už duben, kdy během měsíce zapršelo jen třikrát, tedy čtrnáctkrát méně, než je dlouhodobý dubnový srážkový průměr.

Situace v prostějovském regionu se v květnu nezlepšila. Odpovídá v podstatě stavu v celém Olomouckém kraji, kde průměrný úhrn srážek za uplynulé květnové dny dosahuje zhruba poloviny dlouhodobého průměru za stejné období roku. „Olomoucká stanice naměřila asi 38 milimetrů srážek, v Luké pak o čtyři milimetry a v Přerově o osm milimetrů více,“ doplnil Pavel Lipina z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Podle něj přitom bývá v květnu přibližně třináct dnů deštivých.

K tomu má ale Prostějovsko ještě hodně daleko. Nic přitom nevyřeší prudké přívalové deště. Voda bez užitku odteče, protože vyprahlá půda ji není schopná ve velkém množství pojmout.

Oproti loňskému roku bude úroda horší

„Nejvíc utrpěly jařiny. V půdě není vláha a start rostlin nebyl takový, jaký by měl být. Déšť přišel pozdě. Navíc jsme museli začít ošetřovat rostliny speciálními postřiky, protože se po mírné zimě začala projevovat infekční onemocnění rostlin,“ poznamenal předseda Zemědělského družstva Němčice nad Hanou Vladimír Kyselák.

Otazník dosud visí nad úrodou kukuřice. Na odhadování výnosů je ještě brzy. „Kukuřice vzešla nerovnoměrně, na některých místech už roste, na jiných zatím není,“ vysvětlil předseda Hospodářského družstva Určice Josef Cetkovský, vcelku spokojený s růstem řepky. „Přeháňky sice v květnu nějaké byly, ale v půdě je stále velký deficit vláhy. „Museli jsme přesít 35 hektarů máku, rekordy letos rozhodně nebudou,“ dodal Cetkovský.

Sucha trápí i majitele studen. Ty ne zrovna pomalým tempem vysychají, protože spodní vody prudce klesají.

„Součástí domu, který jsme koupili byla i studna. Ta teď ale začala vysychat a nám chybí voda. Sousedé, kteří tu bydlí desítky let, prý něco podobného nepamatují,“ řekl Jan Procházka z Prostějova, kterému nezbývá nic jiného než se napojit na obecní vodovod. Uvažuje také o tom, že si studnu nechá prohloubit. „Otázkou je zda se to vůbec vyplatí. Kdyby se vedra vracela i v budoucnu, mohli bychom prohlubovat do nekonečna. Na druhou stranu by byla škoda, kdybychom přišli o vlastní vodu,“ řekl mladý muž.

Studnaři mají celé jaro spoustu práce. „Letos máme tolik zakázek, že nevíme, kam dřív skočit,“ potvrdil jeden z prostějovských živnostníků s tím, že problémy s nedostatkem vody mají většinou studny hluboké tři až čtyři metry.