Prezidentem by studenti v Olomouckém kraji zvolili Franze

Vedení škol Franzovo vítězství ve Studentských prezidentských volbách pořádaných společností Člověk v tísni nepřekvapilo. Hlavním důvodem není tetovaný obličej, ale Franzova nepolitická minulost.

Hlasovací lístky se rozdávaly i na Gymnázium Hranice. „Zapojilo se přes dvě stě žáků. Zájem byl, chtěli si to vyzkoušet. Akce měla pozitivní ohlas," sdělil ředitel hranického gymnázia Radovan Langer.

Další z více než dvacítky zapojených škol v kraji byla i střední průmyslová škola v Přerově.

„Vzhledem k recesi naší mládeže bylo jasné, kdo to vyhraje. Naši hoši politiku příliš nesledují, hlavně ty technické obory. Roli určitě hraje i věk voličů," uvedla Hana Vyhlídalová, ředitelka přerovské průmyslovky.

Kdo na hrad? Takto hlasovali

V olomouckém hejtmanství hlasovalo 3973 studentů ze třiadvaceti středních škol

1. Vladimír Franz 41,7 %
2. Jan Fischer 20,4 %
3. Karel Schwarzenberg 10,4 %
4. Miloš Zeman 10,1 %
5. Táňa Fischerová 6,4 %
6. Zuzana Roithová 4,7 %
7. Jiří Dienstbier 3,2 %
8. Přemysl Sobotka 2,9 %

V celé republice se zapojilo 441 středních škol a studenti odevzdali 61 499 platných hlasů. Vybírali z osmi kandidátů, kteří byli zveřejněni na kandidátní listině rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 23. 11. 2012. Celorepublikové pořadí je stejné až na poslední dvě místa, kde si kandidáti prohodili pořadí.

Volba Franze je protestní hlas

Prvenství Vladimíra Franze nepřekvapuje ani Radima Slouku, který stojí v čele Slovanského gymnázia Olomouc. Podle něj to však není tím, jak „občanský kandidát" vypadá, ale co si myslí.

„Hlas pro Vladimíra Franze je protestní hlas mladé generace. On žije mimo tento systém, má konzistentní názory a na to jsou mladí citliví. Všímají si i toho, že za sebou nemá žádné pochybné kauzy a podobně. Pokud mohu mluvit za gymnazisty, tak volba Vladimíra Franze určitě není dána pouze jeho vzhledem, u nich to nehraje roli," prohlásil Slouka.

Středoškolákům se nediví, a i když je jeho politický postoj jiný, chápe je.

„Mladá generace je znechucená z toho, co se v naší politice děje. Pokud u studentů vyhrál pan Franz, nám to může přijít jako extremistický názor, ale jako dospělí bychom se měli zamyslet, jestli jsme náladu dětí nezpůsobili i my svou nezodpovědností ve volbách," dodal sebekriticky ředitel.

Velké strany u mladých nebodují

O postoji studentů leccos naznačily už výsledky podzimních školních voleb do krajů.

„Neuspěly velké a etablované strany. Bylo zřejmé, že mladí lidé jsou z nich rozčarovaní. Spojují si s nimi řadu problémů, například korupci," připomněl ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota, který volby inicioval.

„V prezidentských volbách pak vlastně logicky zvítězil kandidát, který se z pohledu mladých politikou neušpinil. Jeho nekonformita a způsob vystupování jsou jim zřejmě sympatické. Studentskou volbu lze tedy chápat jako určitý protest vůči establishmentu. Před politiky tak stojí nelehký úkol: dělat politiku, která dokáže v mladých lidech vzbudit důvěru," zhodnotil Strachota.

Volby na školách byly jednokolové. Od těch, které přijdou v lednu, se však jinak nelišily – studenti sestavili volební komise a připravili volební místnosti s urnou a plentou.