Stovkou po placené dálnici? Řidiči zuří

Důvod? Tragická srážka s šesti mrtvými

Před několika dny se zde po rozhodnutí ministerstva dopravy snížila povolená rychlost ze sto třiceti na sto kilometrů za hodinu.

Šoféři, kteří rychlost nedodržují, nebezpečně kličkují mezi ostatními auty. Situace v tomto úseku je tak často velice nepřehledná.

Hlavním podnětem, proč k omezení rychlosti došlo, byla únorová dopravní nehoda u Prostějova. Tehdy přeletělo velmi rychle jedoucí BMW přes svodidla do protisměru a srazilo se s felicií. Při nehodě zemřelo šest lidí.

Přitom podle projektu zde stotřicetikilometrová rychlost neměla být vůbec povolena.

Šoféři protestují

„Pokud impulsem pro toto omezení byla popisovaná nehoda, pak je to nesmyslné, protože auto tehdy jelo výrazně rychleji než bylo povolených sto třicet. Na nezodpovědné chování několika řidičů tak doplácí ti, kteří předpisy dodržují. Je přece nad slunce jasné, že omezení na sto kilometrů v hodině je neadekvátní. Asi se počítá s tím, že ve skutečnosti se zde bude jezdit těch sto třicet,“ uvedl v internetové diskusi na stránkách Deníku řidič Zdeněk.
Kolony u Olšan

Řidičům vadí, že se nyní tvoří na silnici mnohdy kolony, za které může právě snížení rychlosti. Ještě více se totiž snížila rychlost v zatáčce u Olšan.

„Jde o jedinou zatáčku na rychlostních silnicích a dálnicích, která je označena jako zatáčka. Má malý poloměr, a proto odpovídá rychlosti zhruba osmdesát kilometrů v hodině,“ sdělil Michael Vafek, dopravní inženýr prostějovské policie.

R46. Foto: DENÍK/Martin Dostál

Rychlostní tah? Stavěli je obyčejnou silnici

Výstavba rychlostní silnice R46 začala v roce 1972 stavbou od Olomouce až po hranice okresu Prostějov. Celá trasa až po Vyškov v délce třiceti osmi kilometrů byla dokončena v roce 1992. Silnice však nebyla jako rychlostní vůbec projektována.

„První část u Olomouce byla stavěna jako obyčejná silnice, která byla směrově rozdělená. Pak si někdo řekl, že by se to mohlo používat jako rychlostní silnice a z úsporných důvodů se stavěla na rychlost sto kilometrů v hodině,“ řekl Vafek.

Rychlost u Olomouce a Prostějova byla navrhována ještě o deset kilometrů nižší.

O tom, že se na R 46 bude moci jezdit stotřicetikilometrovou rychlostí se rozhodlo před jedenácti lety. Zvýšení rychlosti mělo na svědomí vedení ministerstva dopravy.

„Nikoho nezajímalo naše doporučení, aby se zde rychlost nezvyšovala. Pustili sem sto třicítku, což odůvodnili tím, že je to zpoplatněná rychlostní silnice,“ vzpomíná Vafek.

Silnice nesplňuje ani kritéria pro rozhled řidičů, tak aby mohli včas reagovat na případné problémy před nimi. Chybí zde i odpovídající odstavný pruh.

Na silnici došlo i k případům, kdy na krajnici zastavil porouchaný autobus a narazil do něj řidič, který před sebou neměl dostatečný rozhled.

K tragické nehodě, za kterou stál odstavený kontrolovaný kamion, došlo před pěti lety, kdy do překážky narazil osobní automobil a při střetu zemřelo pět lidí z Polska.

Problémy se svodidly

Kromě toho jsou na silnici problémy i se středovými a krajními svodidly.

„Podle normy by měla mít svodidla sedmdesát pět centimetrů, v některých extremních případech je to ale o dvacet nebo třicet centimetrů méně,“ upozornil Martin Smolka, vedoucí olomouckého ředitelství silnic a dálnic.

O tomto problému ví i policisté, kteří letos řešili dvě nehody, při kterých automobil přeletěl přes svodidla.

„V prvním případě se jednalo o nehodu u Prostějova, kdy zemřelo šest lidí. Druhý případ se stal v květnu. Naštěstí se auto s nikým nesrazilo. Buď tam nikdo v tu dobu nejel, nebo se prostě řidič trefil mezi auta,“ řekl Vafek.

Oprava svodidel by mohla vést k tomu, že by se na silnici opět mohlo jezdit stotřicítkou.

„Víme, že jsou místní řidiči kvůli omezení naštvaní, ale když se nedostatky se svodidly zjistily, nemůžeme dělat mrtvé brouky a říct, že se nic nestalo. Letos k opravě kvůli financím nedojde a vše bude záležet na rozpočtu, který budeme mít k dispozici příští rok,“ sdělila Martina Vápeníková, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.

Vápeníková odmítla, že by se v novém roce dala přednost dostavby dálnice D1 u Lipníku nad Bečvou před opravou mezi Olomoucí a Vyškovem.

Podle Smolky by oprava svodidel přišla zhruba na dvacet milionů korun.

Samá díra a spousta nehod

O špatném stavu rychlostní silnice svědčí i to, že jedna pětina všech dopravních nehod na Prostějovsku se odehrála minulý rok právě zde.

„Na úseku dvaceti pěti kilometrů, které pod nás spadají, jsme vyšetřovali sto devatenáct nehod. V porovnání s kolegy z Ivanovic na Hané, kteří se starají o sto deset kilometrů dálnice D1, je to velký nepoměr, protože oni řešili padesát šest nehod,“ uvedl Vafek.

Kromě omezení rychlosti se řidičům nelíbí ani to, že si koupili dálniční známku a teď mohou jet po rychlostní silnici jen o deset kilometrů více než po sousední nezpoplatněné silnici.

„Na začátku roku nikdo nevěděl, že k omezení dojde. V tomto řidiče chápu, ale určitě to nebylo tak, že bychom chtěli vydělat na dálničních známkách a omezení plánovali,“ uzavřel Smolka.

Martin Laštůvka