„Byl jsem se na tom mokřadu podívat o víkendu. Po vodě ani památky. Spíš to připomínalo suchou louku než slatiniště," popsal amatérský přírodovědec Pavel Klemsa. Od místních se dozvěděl, že vršek kdysi zemědělci odvodnili. Meliorace prý fungují dosud.
„Skřípovský mokřad čas od času za nepříznivých, suchých roků vysychá," krčí rameny Jaroslav Podhorný, botanik prostějovských ochránců přírody. Dodává, že sucho naštěstí největší vzácnost mokřadu zničit nedokáže.
„Zevar nejmenší tam dokáže přežít. Sucha jej neohrozí," řekl Podhorný.
Botanik připomněl, že kdysi zabíral mokřad mnohem větší plochu, než nyní. Pak ale zemědělci naplánovali odvodnění.
„I pokud by byly meliorační trubky zasypané, pak bude voda dál ještě delší dobu odváděna z lokality rýhami vytvořenými v zemi," přiblížil Podhorný. Sám reálné důsledky krajinných změn v okolí Skřípova nezaznamenal.
Starosta si změny pochvaluje
Skřípovský starosta Miroslav Kadlec si naopak pozemkové úpravy pochvaloval.
„Krajina už vypadá lépe, zlepšil se vodní režim a klima, je zde spousta stromů, lidé si mohou po nových stezkách zajít do okolních vesnic na návštěvu, posedět tam v hospodě u piva," hodnotil Kadlec.
Celkovým smyslem pozemkových změn je vytvořit síť nových polních cest, osázet krajinu zelení, mimo jiné kvůli nebezpečí erozí a budováním umělých vodních nádrží zabránit povodním. Cílem je také scelit pozemky a usnadnit k nim hospodářům snadnější přístup. Do budoucna na nově vzniklých obecních pozemcích je pak možné udělat další krajinná opatření.
Pozemkové úpravy čekají také Plumlov, Soběsuky, Žárovice a Hamry. Změny mají mimo jiné omezit splachy zeminy z polí a napomoci tak čisté vodě v revitalizované plumlovské přehradě.
SOUVISEJÍCÍ: V okolí Plumlova se chystají změny v krajině. Objeví se i nové remízky
