Specializované firmy z Olomouckého kraje vyjíždějí kvůli štěnicím minimálně jednou týdně. Za porušení zákona v souvislosti s výskytem štěnic letos udělili hygienici provozovatelům ubytovacích zařízení několik pokut.

„Je omyl, pokud si někdo myslí, že záleží na úrovni hygieny. Štěnice mají rády čisto a teplo. Objevit se mohou i v domácnosti, kde lidé velmi dbají na pořádek. Prostě si je dovezou, například z dovolené,“ popisoval Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

„Syna nedávno poštípali v hotelu ve Štrasburku, kde se byl se školou podívat v Evropském parlamentu. Domů si je naštěstí nedovezl,“ přidal poslední osobní zkušenost.

Jeho slova potvrzuje i Radovan Šindelář, majitel olomouckého Sevisu 3xD.

„Včera přišla mladá maminka s dětmi, že má doma štěnice. Ukazovala štípance. Byla naprosto zoufalá a nechápala, jak je to možné. Došli jsme k tomu, že manžel jezdí za prací. Je to hned. Štěnice jsou problém, který může postihnout kohokoliv. I když má byt naleštěný. Je to o přenosu, o příležitosti, kterou štěnice využila,“ uvedl.

V čase prázdnin lidé více cestují, čímž se riziko zvyšuje. Šíření štěnic však podle Mazánka není pouze otázkou letních dovolených, ale celého roku.

Likvidace? Jen zkušená firma

V letošním roce už hygienici uložili dvě pokuty provozovatelům ubytovacích zařízení. Pětitisícovou pokutu dostali za to, že při zjištění štěnic nepostupovali, jak nařizuje zákon, ale s parazitem válčili sami, až se hmyz rozšířil všude a ohrožoval každého, kdo do podniku vstoupil.

„Výskyt se musí řešit ve spolupráci s odbornou firmou,“ zdůraznil Mazánek.

Štěnice neznamenají jen bezesné noci, ale štípance mohou lidem přivodit závažné reakce. Hygienici vědí o případech, kdy poštípání jedné štěnice vyvolalo silné alergické reakce, dokonce anafylaktický šok.

„Nedávno vyhledala lékaře žena poštípaná v jednom ubytovacím zařízení v Olomouci,“ uvedl Libor Mazánek.

Není ojedinělé, že hygienici se o výskytu štěnic dozvědí z hlášení lékaře, na něhož se obrátili lidé s kožními reakcemi.

„My poté sledujeme případ až do místa výskytu, spolupracujeme s kolegy po celé České republice, aby se problém dořešil,“ vysvětloval hygienik.

V Olomouckém kraji není situace nijak dramatická v porovnání s ostatními regiony. Výskyt souvisí s cestováním, ubytováváním zahraničních pracovníků, ale v poslední době také s krátkodobými pronájmy bytů.

„V Olomouci máme dobré firmy, které se naučily štěnice úspěšně hubit. Na trhu jsou však i tací, kteří zkušenosti nemají. Absolvovali jedno školení a potkani mají vyšší IQ než oni. Jak je pak chtějí hubit,“ varoval.

Třikrát zaplatili, štěnice nezmizely

To potvrdil i zkušený likvidátor škůdců v lidských obydlích Radovan Šindelář.

„Lidé brečí do telefonu, ať přijedeme, že někdo jim štěnice hubil opakovaně, a bez výsledku. Je X firem bez historie, zkušeností, vzdělání pracovníků,“ poukazoval lovec štěnic s mnohaletou praxí.

Podnikavci podle Šindeláře hřeší na to, že lidé v situaci, kdy doma nebo ve svém penzionu objeví štěnice, zaplatí cokoliv, jen ať je někdo parazita zbaví.

Že je situace vážná, dokladuje na počtu výjezdů, kterými napravuje chybné dezinsekčních zásahy.

„V posledních měsících neděláme zakázky přímo, ale většinově jezdíme tam, kde zákazník zaplatil dvakrát i třikrát, a štěnice má pořád,“ ilustroval Šindelář. „V pondělí děláme ubytovnu, kde už byl někdo z Brna,“ dodal.

Expert v Olomouci testuje štěnice, žijí z jeho krve

Kde je v Olomouci nejvíce štěnic? Na hygienické stanici. V laboratoři jich Libor Mazánek, expert na nemoci přenášené zvířaty na člověka, chová několik tisíc. V pátek je zrovna krmil. Vlastní krví.

Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje chová štěnice. V laboratoři jich má i několik tisíc. Ověřuje na nich účinnost přípravků na hubení tohoto běžného parazita lidí, slouží také k vědecké a pedagogické činnosti.

„Mám vlastní chov. I multirezistentní štěnice, které se nedají ničím hubit,“ ukazoval zavařovací sklenice plné štěnic různého vývojového stadia. Celkem tři, v nichž někteří jedinci měli načervenalé zabarvení.

„Zrovna jsem je krmil. Jinak se to nedá. Chovat vlastní štěnice je jednodušší, než je shánět, když je zrovna potřebuji kvůli testům. Je to nejméně náročný hmyz na chov,“ vysvětlil informaci, z níž zamrazilo.

Ujistil, že na štípnutí není alergický a díky tomu, že štěnice při kousnutí vylučují anestetikum, nijak netrpí. „Není to ani cítit. Takto se však chovají k vědeckým účelům po staletí,“ kroutil hlavou nad údivem.

Štěnice chová kvůli testování hubicích přípravků. Tak ví, že některý nezabírá vůbec, přestože v návodu stojí opak.

„U fosforvodíku jsem zjistil, že nezabíjí vajíčka. Takže nyní víme, že se musí počkat, až štěnice dospějí a až pak plynovat tímto způsobem,“ vysvětloval odborník.

Hodně si slibuje od kyanovodíku, který je nyní testován a ukazuje vysokou účinnost, a to i na nižší stadia a vajíčka.

Při normálních pokojových podmínkách trvá generační cyklus štěnice dva až tři měsíce. Hmyz se dožije až jednoho roku, v závislosti na teplotě a počtu sání krve. Saje samec i samice.

„Každé stadium se musí jednou nasát, pak se pokaždé svlékne. Celkem šestkrát. Poté dospělec naklade vajíčka, kterých je v průměru 50,“ popisoval olomoucký expert život parazita, který za svůj život přivede na svět i přes 300 potomků.