Už 14. září se v rámci prostějovských hanáckých oslav od 10 hodin na náměstí T. G. Masaryka začne scházet symbolická pětistovka krojovaných, aby vytvořila nejdelší řetěz přípitků.

„Předem jsme se na tom domluvili s Hanáckým folklorním sdružením Prostějov," přiblížila manažerka společnosti a hlavní organizátorka akce Alena Brůžková. Dodala, že po zápisu rekordu budou mít všichni možnost ochutnat nejnovější produkty.

„Oficiálně se bude připíjet Jubilejní Režnou, kdy na etiketě této speciální řady najdeme Jakuba Vojáčka," doplnila Alena Brůžková.

Pořadatelé letošních Hanáckých slavností nachystali na sobotu 14. září skvělý program. Začne už v 8 hodin ráno.

„Slavnosti zahájíme prezentací a sčítáním krojovaných Hanáků a Hanaček," řekla Hana Pospíšilíková z pořádajícího Hanáckého folklorního sdružení.

Střípky z historie

Prostějovskou kořalku mohli lidé ochutnat poprvé už v roce 1518 za vlády Viléma z Pernštejna. Právě v tomto roce se začala psát historie oné známé „prostějovské režné".

„Po tom, co Vilém z Pernštejna a Helfštýna udělil v roce 1518 jedenatřiceti Prostějovanům na pergamenovém listě právovarečné právo, výroba se rozjela ve velkém," přiblížil mluvčí Granette & Starorežná Distilliers Petr Maxa.

Z počátku se zde vařilo především pivo. V letech 1585 až 1587 podle přiznání pro vyměření zemské dávky byl celkový roční výstav piva v průměru dvou set čtyř věderních sudů (jedno vědro bylo přibližně 62 litrů).

Prostějovskou kořalku, která si mimo jiné prošla nejrůznějšími stádii vývoje, jak ji známe dnes, povýšil až Jakub Vojáček v roce 1843, a to díky novým, zdokonaleným destilačním aparaturám. Výroba za Jakuba Vojáčka dosáhla maximálního vrcholu a do povědomí se dostal název prostějovská režná. „Pro zajímavost, v polovině 19. století se v palírně U Zeleného stromu vyrábělo až tisíc osm set litrů lihu denně," poznamenal Petr Maxa.

Roku 1879 byla vytvořena veřejná společnost J.Wojaczek´s Erben. Ta fungovala až do roku 1920, kdy dům U Zeleného stromu koupilo město Prostějov. Prostějovská obec pak pronajala někdejší Vojáčkovu továrnu na výrobu lihu Družstevnímu podniku hostinských. „Díky tomu proběhla postupná modernizace a již po deseti letech patřil podnik ke špičce likérnického průmyslu v Československu. Ročně se prodávalo zboží za více než 5 milionů korun, což tehdy byla astronomická částka," řekl Petr Maxa. 

Autor: Martina Greplová