S jedním z nejvyšších pohlavárů nacistického Německa Heinrichem Himmlerem má totiž část společné historie.

Chata v lesích stojí dodnes jako smutné a mlčící memento jednoho z nejsmutnějších období českých dějin.

Nedaleko se nachází známý hrad Bouzov, který je s „Himmlerkou“ spjatý. Hrad totiž patřil řádu německých rytířů, který nechal Adolf Hitler zrušit. V roce 1940 byl hrad převeden pod správu SS.

„Sloužil hlavně jako skladiště zabaveného židovského majetku a veřejnosti nebyl přístupný. Správcem hradu musel vždy být funkcionář SS,“ vysvětluje místní kronikář a amatérský historik Daniel Žák.

V témže roce nechal správce Ratz vybudovat v lesích dřevěný srub. Chata byla dovezena vlakem z Polska do Moravičan, kde si ji přebraly traktory, které ji dovezly až na místo určení, kde ji potom dělníci složili.

„Místo bylo podle mě vybráno proto, že odtud byl krásný výhled na Bouzov. A naopak z hradu bylo zase dobře vidět sem,“ odhaduje Žák.

Podle všeho byla chata vybavena přepychovým nábytkem.

„Ale nebyl tu telefon. Spojku mezi Bouzovem a srubem dělala dívka Emilie Finsterlová,“ doplňuje.

„Himmlerka“ sloužila jako lovecká chata, kde se pořádaly různé společenské akce.

Himmler oficiálně nedorazil

„Okolo října zasílá četnictvo hlášení, že se na návštěvu chystá sám Himmler a říšský protektor Karl Hermann Frank. Himmler měl při té příležitosti spát na hradě, kde pro něj měli připravený pokoj. K tomu ale nikdy nedošlo,“ popisuje.

Při této příležitosti se měl jet Heinrich Himmler podívat i na lovecký srub.

Na silnici za Bouzovem měl ale jeho automobil defekt, když najel na hřebíky, které tam nastražili místní mladíci.

Podle kronikáře se ale jeho pobyt na chatě nedá vyloučit.

„Na oficiální návštěvě tu nebyl. Ale jsem si téměř jistý, že se tu byl při nějaké příležitosti podívat. Dokonce si myslím, že tu byl několikrát. Ale oficiální záznamy o tom nejsou,“ vypráví.

Přestože tu oficiálně jeden z architektů koncentračních táborů nikdy nespal, chata jeho jméno nese dodnes.

V roce 1942 byla chata i vykradena.

„Pravděpodobně to byl konfident Josef Fiala, který se infiltroval do vznikajících partyzánských skupin,“ říká.

Ve velkém procesu bylo zatčeno na šedesát lidí, několik jich bylo popraveno.

Fiala se ke krádeži přiznal u soudu. „Proč to ale udělal nikdo neví,“ krčí rameny.

V průběhu války se úloha chaty měnila.

„Dá se říct, že vlastně kopírovala aktuální situaci,“ říká.

Koncem dubna byl na chatě velící štáb pro dvě roty, kterým velel Andrej Fursent. Jedna z rot sestávala z ruských zajatců, ta druhá z Čechů.

Žádný dárek od Hitlera

A na samém sklonku války si tu zřídili sídlo partyzáni.

„V této době byl osud chaty nejkrvavější. V květnu přijelo do Kadeřína sedm německých vojáků, kteří sháněli jídlo. Jeden z nich se opozdil a ostatní odjeli bez něj,“ říká.

Když to opuštěný voják zjistil, vydal se směrem k „Himmlerce“. Kousek pod ní ho ale našli partyzáni a zastřelili ho. Mrtvola se potom našla v křoví.

V úplném závěru války lesní dělníci našli na chatě několik oběšenců.

„Byli to vojáci, které partyzáni pověsili. Museli je odříznout z trámů a pohřbít v lese. Ještě v šedesátých letech se údajně občas našly kosti, které vyhrabala zvířata,“ uvádí.

K chatě se váže řada pověstí, většina z nich je však bohužel mýtem. Není pod ní podzemní bunkr, ani z ní bohužel nevede tajná chodba, která by ústila u Bouzova.

„Mýtem je i to, že Himmler dostal zdejní pozemky a Bouzov darem od Adolfa Hitlera. To je jen další z pověstí, které se mezi lidmi tradují,“ objasňuje.

Také není pravda to, že by zde Himmlerova manželka trávila prázdniny.

Po válce chata sloužila jako lovecká a místo, kde se konaly různé akce. V současnosti patří Lesům České republiky, které ji pronajímají myslivcům pro různé účely.

Přestože je už několik desítek let stará, její původní ráz je stále zachován. Jako mlčenlivý svědek pohnuté minulosti v lese stojí dál.

TOMÁŠ KISS