„Spor rozpoutali lidé, kteří nemají o podobě vlajky žádné ponětí a chtějí tímto způsobem pouze zviditelnit Moravu, takže jim budiž odpuštěno," vyjádřil se Vlastimil Konšel, starosta Určic, které jako jedny z mála obcí na Prostějovsku vyvěsili vlajku se symbolem bílo-červené orlice v modrém poli. Obec vyvěšuje vlajku k uctění příchodu věrozvěstů už několik let.

„V odborných periodikách je pojednání o tom, jak má moravská vlajka vypadat. Žádný spor o její podobu tedy neexistuje," míní Vlastimil Konšel.

Naopak vlajku vyvedenou ve zlato-červené kombinaci zvolili v Čechách pod Kosířem.

„Letos to bylo poprvé, co jsme vlajku vyvěsili. Vím, že spor o podobu vlajky existuje, ale intenzivně ho nesleduji. Podle zákona může obec kromě státní vlajky vyvěšovat ostatní vlajky podle vlastního uvážení a zastupitelstvo obce se rozhodlo pro žluto-červenou vlajku," řekl starosta obce Milan Kiebel. Jako historický paskvil označuje žluto-červenou zástavu s orlicí například předseda občanského sdružení Za Moravu Pavel Josífek, který žije v anglickém Bristolu a působí zde jako učitel zpěvu.

„Žluto-červená vlajka naráží na vážné ideologické, státoprávní, historické i vexilologické problémy," tvrdí. Právě takový symbol ale letos zavlál na většině radnic. Zvolili jej například i ve Víceměřicích, Nezamyslicích či Klenovicích na Hané.

Iniciativu za moravskou vlajku má na svědomí sdružení Moravská národní obec (MNO), za což jej Josífek značně kritizuje.

„Mnoho členů Moravské národní obce, která šíří tuto vlajku po Moravě, je zároveň formováno v politické straně Moravané. Tato vlajka je symbolem snah o bezpodmínečné rozbití naší republiky. Na fórech a sociálních sítích se s tímto členové MNO netají. Navenek však chtějí vypadat jako apolitický spolek," podotýká s tvrzením, že užívání žluto-červených praporů a barev bylo dříve často spojováno s německy hovořícími moravskými obyvateli a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři.

Diskuze Moravanů je živá a obě strany se zaštiťují posudky odborníků.

„Nejvyšší představitelé moravské zákonodárné a výkonné moci považovali nejpozději od konce osmnáctého století moravský zemský znak v provedení ve zlaté a červené barvě za správný a na Moravě běžně užívaný," říká hlavní koordinátorka iniciativy za moravskou vlajku z MNO Lenka Holaňová.

Historik Vladimír Růžek z ministerstva vnitra však poukazuje na to, že užívání zemského praporu a vlajky jako oficiálního moravského symbolu je nepřípadné, neboť země Morava jako právní subjekt prostě neexistuje.

„MNO činí ze své iniciativy kontroverzní aktivitu. Při zobrazování moravského znaku až do začátku dvacátého století vždy převažovalo tradiční šachování stříbrno-červené. Funkcionáři prosazováním zlato-červené varianty v historickém kontextu vědomě vyjadřují moravskosepar¬tis­tické záměry," uvádí historik.

Lenka Holaňová ale jeho vyjádření označuje za tendenční.„Nevím, o co jim jde. Pomocí vlajky se lidé mohou symbolicky přihlásit k tradici, historii a kultuře Moravy. Žádná politika v tom není. Barvy byly v roce 1848 schváleny jako moravské zemské," řekla Lenka Holaňová.