Přívalová voda zůstává pro vesnice v regionu stálou hrozbou. Stejným způsobem jako před lety odnáší zeminu z polí. Spláchnuté bahno, které se usazuje na dně toků, snižuje možnosti zadržování vody. Zemědělci ale stále nemají zákonem vymezené podmínky, aby mohli čerpat dotace na ochranu vod.

„Zanášení splavenou ornicí přehrádek na řece Romži u Prostějova nás trápí, je to problém hospodaření na pozemcích v okolí,“ potvrdil ředitel závodu Horní Moravy v Olomouci Mojmír Pehal. „My pak máme povinnost přehrádky uvést do stavu, který byl původně navržený, to znamená, že je musíme vybagrovat,“ doplnil Pehal.

Nádrže se opakovaně zanášejí a pak pojmou méně vody při případných povodních. Podle ředitele mohou situaci kolem erozí a následného zanášení toků řešit jedině komplexní pozemkové úpravy.

„Nařizovat ale zemědělcům, co mají pěstovat, by bylo asi neúčinné,“ míní Pehal. Úpravy krajiny však podle jeho slov budou drahé, a vůle ze strany zemědělců změnit dosavadní způsob obhospodařování se dá stěží očekávat.

Nezávislý odborník Jaroslav Ungerman z Unie pro řeku Moravu říká, že situace v oblasti nakládání s krajinou je v současné době v České republice špatná.

„Byl jsem na mezinárodním semináři v Bonnu a přímé platby v zemědělství se třeba ve Francii a Španělsku dávají i těm zemědělcům, kteří zvolí způsob hospodaření přínosný pro krajinu. To je potom samozřejmě pro všechny zainteresované motivující skutečnost,“ uvedl Ungerman.

Lukáš Krejčí ze stejného sdružení považuje celý přístup ministerstva zemědělství ke krajině za nekoncepční: „Velké zadržovací nádrže, které chce stát prostřednictvím ministerstva zemědělství budovat, se dál budou zanášet bahnem z polí, budou se opakovaně bagrovat a peníze pořád utrácet dokola.

Ředitel prostějovské Zemědělské agentury zřízené pod Ministerstvem zemědělství Jaroslav Mejstřík tvrdí, že zemědělci v současnosti žádné dotace na ochranu a změny v krajině, které by omezily rizika povodní a splachování půdy do řek, nemůžou dostat.

„Program rozvoje venkova se teprve rozjíždí. V regionu zatím nikdo dotace v tomto směru neužívá,“ popsal Mejstřík problematiku zemědělců a krajiny.

„V současné době nebyla dána vládou jasná pravidla, nikdo tedy v oblasti protierozních a protipovodňových opatření v regionu oblasti zemědělství nepůsobí,“ reagoval na situace také Karel Stojan, olomoucký ředitel Zemědělské agentury. Podle jeho slov se posun v českých zákonech dá čekat snad příští, nebo přespříští rok.

Mluvčí Ministerstva zemědělství, které má v péči vodstvo České republiky, Táňa Králová, oponuje, že čeští zemědělci už teď mohou čerpat dotace v rámci programu rozvoje venkova, kde se hodnotí správný způsob hospodaření. To podle jejích slov může přispět i ke snížení erozí na polích.

Do budoucna chce vytvořit ministerstvo podmínky, aby se do krajiny vracely remízky, meze a travnaté pásy. Majitelé pozemků však zřejmě podobné řešení preferovat nebudou. Podle jejich názoru takto vyčleněná půda ztratí možnosti pro další intenzivní zemědělské využití, ale také výrazně poklesne její tržní cena.