Paní primátorko, jak byste z vašeho pohledu hodnotila uplynulý rok?

V osobním životě žádné výkyvy. Mám pořád stejné kamarády i manžela. Jedinou velkou změnou tak bylo, že jsem po třech letech konečně začala chodit bez bolestí. To bych přirovnala k zázraku. Z pracovního hlediska pak byly poslední dva měsíce časově náročnější.

Uběhly dva měsíce od vašeho zvolení do čela města. Jak je hodnotíte? Co vám nová pozice dala, a co naopak vzala?

Především mi vzala volný čas, který teď téměř nemám. Nejedná se rozhodně o funkci, která by byla o osmihodinové pracovní době nebo volných víkendech. Rozhodně ale nelituji, že jsem na primátorku kandidovala. Je zde daleko větší rozsah činností. Primátor musí s odbornými pracovníky za zády obsáhnout všechny oblasti.

Opozice vám dala hlasy podle slov některých ze zastupitelů i proto, že čekala lepší politickou kulturu ve městě. A klidnější průběh zastupitelstev. Změnilo se něco například na zasedáních zastupitelů?

Předposlední zastupitelstvo bylo v pohodě. Opozice má kritické připomínky, ale to je v pořádku. Koneckonců je opozicí. Na některých věcech jsme se prostě neshodli, například na osudu jezdeckých kasáren. Není to ale podle mě o vzájemné nevraživosti, ale stále o rozdílných názorech na některé věci.

Co se týká toho posledního, tak odchodu většiny opozičních zastupitelů po neschválení paní Sokolové do finančního výboru nerozumím. Byl to podle mě zástupný problém a jednalo se o nezodpovědnost vůči voličům i proto, že tito členové zastupitelstva pak chyběli i při schvalování rozpočtu. Pokud by odešli až po té, sice bych si o tom taky myslela svoje, ale bylo by to aspoň trochu pochopitelné.

Ke schválení rozpočtu však nakonec došlo. Při pohlédnutí do něj, co důležitého obyvatele města v následujícím roce čeká?

Co se týká dlouhodobějších kauz jako je pře s firmou Manthellan, tak tam se musí počkat na rozhodnutí soudu. Těžko říct, co by pak následovalo po jakémkoli výroku soudu. Očekávám pak zbourání kasáren, o čemž rozhodlo zastupitelstvo. Zahájí se také regenerace sídliště Šárka, nejstaršího sídliště v Prostějově. Také by se mělo začít s úpravou křižovatky na Poděbradově náměstí a bude se nadále pokračovat s výsadbou stromů a keřů.

Co se ale týká například obchvatu, zde se jedná o velký oříšek. U stále nevykoupených pozemků je velké množství spolumajitelů a řada z nich je těžko dohledatelných. Někteří pak své parcely prodat odmítají. Majitele oslovujeme jak my, tak krajský úřad. Pokud se do roku 2018 podaří pozemky vykoupit a vše připravit, pak můžeme začít stavbu realizovat.

Má město nějaký náhradní plán na to, jak se vypořádat s chybějícím obchvatem?

Ne, nemá.

Odbočme teď trochu od Prostějova. Zajímalo by mě, jak hodnotíte dění v České republice a ve společnosti?

Vnímám vývoj společnosti jako depresivní. Naprostá většina lidí přestává věřit politikům a je zklamaná z tradičních stran. Výsledkem pak je, že lidé dají svůj hlas hnutím, od kterých se však nedají čekat zásadní změny. Jde obvykle o slepence, kde není žádná společná myšlenka.

Měla byste nějaký tip na to, jak by se s frustrací lidí dalo něco udělat?

Ne. Pokud bych věděla, měla bych náběh na Nobelovu cenu. Smysl má snad jen dobrá práce. Bohužel, stačí pár negativistů, podle nichž je vždycky všechno špatně, a jsme zase zpátky.

Vidím však ještě jeden problém ve společnosti a to nejen české. Hodně se mi nelíbí, že se naprostá většina lidí uzavírá do svých domovů a rodin. Přestávají mít zájem o veřejné věci, o společenské dění. Možná je to vyprcháním nadšení a optimismu po letech 1968 a 1989.

Přejděme k příjemnějším věcem. Už za pár dní nás čekají Vánoce a po té oslavy Nového roku. Jak plánujete konec prosince, především však Štědrý den a Silvestr, prožít?

Štědrý den strávím s manželem a syny. Podíváme se také přes Vánoce za tatínkem manžela a širší rodinou. O Silvestru pak budeme na lyžích v Rakousku. I když kdoví, jestli bude sníh. Zatím to s ním vypadá špatně.

Budete si u příležitosti Nového roku dávat nějaká předsevzetí?

Nedávám si je, nemám silnou vůli na jejich plnění. Musela bych pak sama sebe kárat.

Jaké očekáváte dárky pod vánočním stromečkem? A které vám zatím udělaly největší radost?

Poslední dobou se zaměřujeme na zážitkové dárky. Manžel například loni dostal řízení Airbusu. Tedy pouze trenažéru. Hodně překvapená jsem byla z dárku k mým padesátinám. Líbil se mi obraz, ale když jsem zjistila cenu, raději jsem odešla. Manžel ho však koupil, dal mi ho k Vánocům a udělal mi tak velkou radost. Nejhezčí dárek jsem však dostala k šedesátinám. Řekli jsme si, že nejlepší je prožít společně čas. A tak celá rodina vyrazila na dovolenou.

Co byste na závěr popřála lidem do roku 2016?

Hlavně zdraví, pohodu a taky trošku štěstí. Také bych ráda všem popřála, aby se setkávali pouze s dobrými lidmi. Ti špatní ať se odstěhují.