„Sochy napadla šupinovka zhoubná – Pholiota destruens, tedy populicola, což je houba rostoucí zásadně na topolovém dřevu. Na ošetření lze použít nějaký fungicidní prostředek. Bochemit, Lignofix nebo Boronit. Nevím ale, jestli to pomůže, protože houba je ve dřevě a vidět jsou její plodnice, určitě to však stojí za pokus. Příště bych doporučoval ošetřit dřevo hned a nečekat, až se objeví houby,“ říká brněnský mykolog Alois Vágner.

Šupinovka napadla sochu Draka rumunské sochařky Helene Diany Neagu a jiná houba, podle mykologa zřejmě pevník nebo nějaký choroš, se objevil i na Konečné bráně Stefana Curelaru-Louche, který na sympozium přijel v roce 2008 rovněž z Rumunska.

Manažer sochařského sympozia Miroslav Švancara o napadení houbami ví.

„Dřevo samozřejmě ošetřujeme ještě před instalací soch. Jak ale pracuje a vytváří se praskliny, houba si vždycky najde nějaké místo, kde se může uchytit. Loni se neobjevily, tak jsme se radovali, že se nám je podařilo zlikvidovat. Každopádně topolové dřevo už raději nepoužíváme,“ prohlásil Švancara, který sochy ve Smetanových sadech pravidelně prohlíží.

„Minimálně dvakrát ročně zkoumáme jejich stav, a když zjistíme nějaké poškození, sjednáme nápravu,“ ujistil.

Houby na dřevěných sochách v prostějovském parku
Houby na dřevěných sochách v prostějovském parku

Dílo si cenili i na miliony

K ošetření používají zaměstnanci města kvalitní švédské přípravky.

„Aplikovat je budeme ale až na jaře. Dřevo musí vyschnout, pak je nastříkáme a ještě obalíme textilií napuštěnou fungicidem, aby mohl delší dobu působit,“ popsal Miroslav Švancara.

Cena za ošetření se pohybuje kolem sedmi set korun, což je vzhledem k hodnotě soch zanedbatelné. Jaká je ale vlastně jejich cena?

„Pokud bychom počítali cenu dřeva, tak je to tři a půl tisíce za kubík. Kdybychom připočetli zámečnické práce a usazení, tak se dostaneme někam na deset tisíc. Tímto způsobem se ale samozřejmě nedá počítat. Umělci obvykle nasadí nějakou cenu a pak oznámí, že dílo v té a té hodnotě darují městu,“ vysvětlil Miroslav Švancara.

V průběhu sympozií se našli i umělci, kteří si své dílo cenili až na dva miliony. Naštěstí je město platit nemuselo.

Pomohlo by sochy vydlabat

Podle sochaře Miroslava Srostlíka jsou sochy v současné podobě odsouzeny k zániku.

„Houby jsou úžasná přírodní síla. A ve velkých masivních kusech, které nemají šanci vyschnout, se snadno uchytí,“ prohlásil řezbář.

Dřevěné sochy umístěné v exteriéru potřebují podle něj neustálou péči.

„Je potřeba opravovat drobná poškození, tmelit praskliny, přetírat fermeží,“ uvedl sochař s tím, že nejvhodnější by byl radikální zásah.

„To znamená sochu rozpůlit a vydlabat. Skořepina vyschne a také se zmenší hmota, kterou mohou houby napadat. Všechny staré sochy, které známe třeba z kostelů, jsou v podstatě dřevěné skořepiny. Podobný postup jsem použil třeba při opravě prostějovského betléma. Je to ale velký zásah do díla a velmi pracná záležitost,“ uzavřel Srostlík.