Do tajů slepeckého písma zasvěcoval studenty Gymnázia Jiřího Wolkera Stanislav Fojtů, který o zrak přišel kvůli zelenému zákalu.

„Měl jsem připravený test, ale bohužel bylo málo času,“ uvedl Fojtů, bývalý učitel. Sám hodně čte i píše.

„Za hodinu přečtu šest stránek,“ konstatoval Fojtů, který v poslední době začal poslouchat také audioknihy. „Obyčejně u toho píšu, abych neztrácel čas,“ usmál se.

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých sídlí naproti gymnáziu, a tak se s nevidomými setkávají studenti prakticky každý den. Proto je také učitelka hudební výchovy Ivana Juráková přivedla. Lákal především speciální Pichtův psací stroj.

„Není lehké na něm psát, protože klávesy se musejí mačkat současně,“ říkaly nejčastěji mladé slečny, které zkoušely napsat své jméno.

Díky setkání středoškoláci zjistili, že si mohou také půjčit audioknihy, tedy namluvené texty.

„Nevidomým je půjčujeme zdarma, ale mohou si je vyzkoušet třeba právě gymnazisté, kteří takto splní povinnou četbu,“ uvedla Marie Benediktová z městské knihovny. Podle ní mladí moc nečtou, a tak by je takovéto zprostředkování literární tvorby mohlo zaujmout.