Celkem padesát škol z celého Olomouckého kraje lákalo své potenciální žáky ke svým stánkům. Bylo mezi nimi i patnáct prostějovských středních škol. Nikdy v historii nebyl z jejich strany o deváťáky takový zájem. Stávají se velkou vzácností. Letos jich je totiž nejméně za posledních několik desítek let. Střední školy tak v této době zažívají své nejhorší období, protože od počtu přijatých studentů se odvíjí i jejich ekonomické hospodaření.

„Počet žáků devátých tříd rapidně klesá. Může za to především propad v populační křivce, částečný vliv mají i víceletá gymnázia, které žáky ze základních škol odvádí,“ konstatoval vedoucí odboru školství prostějovské radnice František Říha.

Letošní rok je přitom v tomto ohledu rekordní.

„V roce 2011 z celkem osmatřiceti základních škol na Prostějovsku vyjde jen 643 deváťáků zatímco v roce 2008 bez patnácti devět stovek,“ konstatoval Vladislav Horák, statistik odboru školství.

Ještě horší je situace na Konicku, kde letos ze čtyř škol vyjde celkem dvaašedesát žáků, zatímco třeba v roce 2008 jich bylo přes stovku.

Školy přitom s nadějí vyhlíží lepší časy. Prvňáků na základních školách totiž pomalu přibývá.

„Letos jich na Prostějovsku nastoupilo 947, v roce 2008 o třiaosmdesát méně,“ informoval Vladislav Horák.

Chybí učni

Na akci ve Společenském domě se prezentovaly všechny prostějovské střední školy.

„Z těch, které působí mimo Olomoucký kraj jsme pozvali pouze specializované školy jako například Střední školu policejní z Holešova,“ zmínil se Ladislav Pochyla z pořádajícího Schola servisu, který se zároveň snaží korigovat nabídku středních škol vzhledem k potřebám úřadů práce.

„Na trhu práce jednoznačně chybí absolventi učňovských oborů. Setkáváme se s tím na každém kroku. Pokud jediný instalatér, kterého seženeme, má čas nejdříve za měsíc, pak je jasné, že je něco špatně,“ poznamenal Ladislav Pochyla.

Na tuto skutečnost poukazuje i zvyšující se poptávka po řemeslnících ze strany prostějovského úřadu práce, který se na středeční přehlídce škol rovněž prezentoval.

Stanou se vysokoškoláci dělníky?

„Současný vývoj směřuje k tomu, že dělnické profese možná budou zastávat vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých bude přebytek. Přitom v oboru, který po mnoho let studovali, pro ně nebude uplatnění,“ vyslovil prognózu Ladislav Pochyla, podle něhož k tomuto trendu vede právě vyhrocená soutěž mezi školami.

„Z ekonomických důvodů je pro ně hlavní cíl vůbec přijmout žáka, nikoliv zvyšování úrovně vzdělání nebo jejich budoucí uplatnění,“ konstatoval Pochyla.

V této souvislosti narazil i na počet studentů přijatých na celkem čtyři gymnázia na Prostějovsku.

„Gymnázium by mělo být prestižní střední školou. Ti ze studentů, kteří jeho náročným požadavkům nejsou schopni dostát, by na něj buď vůbec neměli být přijati, nebo po čase sami odejít a hledat své uplatnění jinde,“ míní Pochyla, podle něhož by se právě tímto způsobem mohl řešit problém s nedostatkem studentů odborných škol.

Vliv rodičů

Chybu v tomto směru spatřuje Pochyla v často nerealistických ambicích rodičů, které pak přenášejí na své potomky.

„Většina rodičů chce mít doma právníka či ekonoma, nikoliv číšníka nebo policistu. V mnoha případech tím svým dětem, které by tato práce třeba bavila, jen škodí,“ zhodnotil.

Na tuto situaci pak podle něj doplácí kantoři, kteří se ze strany studentů musí potýkat s nezájmem.