Připravovaná novela zákona o odpadech straší půl druhé stovky obcí a měst v České republice, na jejichž území fungují skládky odpadu. Mohla by jim totiž způsobit značné finanční problémy.

Novela je podle obcí projekt bez koncepce

„Se starosty podobně postižených měst jsme se domluvili, že se spojíme a v krajním případě budeme i blokovat činnost skládek. Chceme bránit svoje občany. Vládní návrh novely považujeme za projekt bez koncepce. Nejdeme proti provozovatelům skládek, ale jdeme proti systému, který pouze hledá cestu, aby stát vydělal další peníze,“ říká starostka Němčic nad Hanou Ivana Dvořáková.

Přitom novela zákona 185/2001 Sb. o odpadech je v tomto okamžiku stále nejasná. Ví se, že se chystá, hovoří se o ní a spekuluje se o ní. Starostové o ní vzrušeně diskutují, je předmětem rokování na Svazu měst a obcí, ale debatérům chybějí konkrétní informace o připravovaných změnách.

„O novele zákona se hovoří již od minulého roku. Krajský úřad v Olomouci dosud nedostal k připomínkování žádný návrh, a to ani z ministerstva životního prostředí, ani z Legislativní rady vlády. Proto se k novele nemůžeme konkrétně vyjádřit. Návrh bohužel opravdu neznáme, pouze jeho avizované změny v několika variantách,“ potvrdila Zuzana Ochmanová z odboru životního prostředí Krajského úřadu v Olomouci.

Podle současného zákona o odpadech je výnos ze základní složky poplatku provozu skládky příjmem obce, v jejímž katastru daná skládka leží.
Podle nově navrhovaného zákona by ale mělo dojít k dělení výnosu za ukládání odpadů v neprospěch těchto obcí, a to v poměru 20 procent pro obce a 80 procent pro kraje. Příjemcem výnosu z rizikového poplatku za ukládání nebezpečného odpadu a ostatní odstraňování odpadu včetně energetického využívání komunálního odpadu by měl být napříště už jen Státní fond životního prostředí České republiky.

„Pokud si člověk přečte návrh ministerstva, tak mu připadne, že se obce budou mít lépe než dosud. S návrhem ale naprosto nesouhlasím, protože skládka se nachází na katastru našich obcí a negativní vlivy, které jsou důsledkem jejího provozu, zatěžují naše obyvatele. Podle tohoto návrhu zákona dochází k plnění státního a krajského rozpočtu, což je dáno nad zájmy obcí a nemalou mírou také nad zájmy životního prostředí. Tento postup se vrací k centralizaci toho, co je pro stát zajímavé a výhodné,“ připomíná němčický místostarosta Jan Vrána pasáže z dopisu, který radnice v Němčicích už rozeslala obcím, které na svém území mají skládky odpadu.

„Situace je podle našeho mínění tak vážná, že připravujeme setkání těchto obcí, abychom domluvili další společný postup proti přijetí novely,“ potvrdila starostka Dvořáková.

Ministerský návrh změn počítá s tím, že dosavadních (základních) 400 korun za každou uloženou tunu netříděného komunálního odpadu, které jdou k dobru obcím, na jejichž území skládky fungují, sníží od roku 2009 na 140 korun. Dalších 1 400 korun za tunu nebezpečného odpadu, které obce rovněž zatím inkasují, pak od roku 2009 z jejich příjmů zcela vyškrtne.

Starostové cítí změny jako podvod

„Když se v roce 1995 otevírala němčická skládka, řada občanů byla proti ní. Kompenzací za existenci skládky měly být právě příjmy z jejího provozu. Proto se bráníme, když nám chce stát teď tyto peníze vzít a přerozdělovat je,“ říká Dvořáková. Změna podmínek příjmů obcí, které na svém území „strpí“ skládku, je podle starostů zainteresovaných obcí nekorektní.

„Dalo by se říci, že se jedná o určitý druh podvodu na obce,“ říkají hlasitě představitelé města Osečná a obce Košťálov, kteří už zpracovali své stanovisko ke změnám poplatků za nakládání s odpady v rámci připravované novely zákona o odpadech.

„V období, kdy byl nedostatek zabezpečených skládek, nás stát nalákal na výnosy z poplatků. V okamžiku, kdy jsme se rozhodovali, jestli skládku na území obce podpoříme, hrál ekonomický profit významnou roli,“ míní radní z Osečné.

Když nejde u skládky ani prodat dům

A dodávají: „Naši občané jsou kvůli skládce vystaveni specifickým rizikům, zejména emisím skládkového plynu, které statisticky i fakticky mohou ovlivňovat jejich zdravotní stav. Nelze pominout ani narušení psychické pohody nebo změnu krajiny v místě skládky, která má dopad na kvalitu života.“
I když některé výše avizované důsledky provozu skládek se zřejmě asi nikdy neprojeví (koneckonců i z citace vyplývá, že se jedná o možná rizika), snížení příjmů může podstatně ovlivnit ekonomiku obcí, které z nich plánují rozsáhlé investice nebo třeba splácí úvěry.

Nelze pominout ani další faktory, což mohou být mimo jiné těžko prodejné nemovitosti u skládek, ale i fakt, že každá skládka skrývá potencionální riziko havárie s bezprostředním ohrožením zdraví osob a životního prostředí v jejím okolí.

Ministerský návrh počítá rovněž se zvýšením sazeb za svoz a likvidaci komunálního odpadu. V tomto ohledu byl dosavadní strop 500 korun na jednoho občana a vyšší částku nemohly obce svým obyvatelům naúčtovat. Podle návrhu ministerstva by tato částka mohla být už za tři roky vyšší až o sto procent.

„Takže máme obavy, že toto neúměrně vysoké zatížení občanů může ve všech obcích zase postupně vyvolat narůst počtu neplatičů. Jejich množství se nám vloni podařilo v Němčicích stlačit asi na třicet pět s dluhem kolem deseti tisíc korun. Ale také množství počtu černých skládek, jejichž likvidaci musí v konečné fázi zaplatit obce,“ dodala Dvořáková.