„Rozdala jsem svým vnoučkům pytlíky a všichni poctivě trháme. Doma pak šípky usuším na čaj, nebo z nich udělám skvělou marmeládu. Na tu jich ale musíme nasbírat opravdu kvanta, aby se to vůbec vyplatilo,“ vysvětlila Lenka, v jakých pochoutkách šípky skončí.

Trochu jiné využití šípků nabízí Petra Orálková z Ekocentra Iris.

„Používáme je běžně při akcích s dětmi na výrobu okrasných předmětů s podzimní tematikou,“ nechala se slyšet a přidala i dva zaručené šípkové recepty pro dospělé na boj s chřipkou.

Čajem a likérem proti chřipce

„Z nasekaných čerstvých či usušených šípků připravíme čaj, přidáme pak do hrnečku kapku slivovice, dvě lžičky medu a nachlazení vezme určitě nohy na ramena,“ popsala první z nich.

Pro přátele k vánocům chystá šípkový likér. Potřebuje na něho asi kilo šípků, pomerančovou kůru ze středně velkého plodu, tři deci vody, dva litry vodky, pětatřicet deka cukru a skořici.

hvězdnice chlumní

„Rozdrcené šípky s kůrou se naloží na čtrnáct dní do vodky a nechají se vyluhovat. Pak se scedí, svaří se cukr s vodou a po vychladnutí se dolije k výluhu. Vše řádně promícháme a rozlijeme do lahví. Likér by měl mít zlatožlutou, nezkalenou barvu,“ prozradila přípravu druhé poněkud silnější medicíny a dodala, že nápoj je dobré před vlastním vypitím nechat ještě jeden až dva měsíce v lahvích odstát.

Jak na šípkovou omáčku?

Pokud byste si chtěli z šípků uvařit něco dobrého k nedělnímu obědu, doporučuje šéfkuchař Tomáš Zelený z Gastroexpresu v Prostějově vynikající šípkovou omáčku se zvěřinou.

„Uděláme zeleninový základ jako na svíčkovou, přidáme divoké koření, zakápneme citronem a octem. Do této směsi vložíme kančí kýtu, jemně osolíme a dusíme, než kýta pěkně změkne. Sem tam podlejeme vodou či vývarem. Z másla a mouky pak připravíme světlou jíšku a vmícháme ji do omáčky. Krátce povaříme. Ochutíme cukrem, skořicí a přidáme šípkovou zavařeninu a trochu červeného vína. Opět krátce povaříme. Měkké maso pak vyjmeme, přes vlákno nakrájíme na jednotlivé porce a přelijeme přecezenou šípkovou omáčkou,“ popsal Zelený jednu z možných variant přípravy.

Kilo za devět kaček

Kdo nezaváhal, měl ještě donedávna možnost zpeněžit své nasbírané šípky v prostějovské výkupně ovoce Licea ve Sladkovského ulici.

„Dávali jsme za ně devět korun za kilo. S jejich výkupem jsme ale přestali, protože šípky už teď rychle měknou a naši odběratelé o ně tak ztratili zájem,“ sdělil jednatel firmy Ludvík Bittner s tím, že ale nadále ve výkupně berou třeba jablka a od listopadu se chystají taky na vlašské ořechy.

SOUVISEJÍCÍ: Z koše václavek si udělá gulášek, zbytek naloží do octa

Krasavice hvězdnice chlumníbrslen evropský - plody

Barevný podzim v regionu nejsou ovšem jenom šípky. Stráně Kosíře jsou nyní pokryté i vzácnou hvězdnicí chlumní. Když si k této fialové květině přičichnete, voní jemně po vanilce. Dá se pěstovat i na zahrádkách, vyžaduje ale hodně slunce a dobře propustnou půdu.

Brslen evropský - jedovka i pomocník

Kromě ní vás na Kosíři mohou překvapit i růžové až karmínově červené trsy plodů brslenu evropského. Tento keř včetně plodů obsahuje jedovatý glykosid evonymin.

„Ty jsou častým lákadlem pro děti. Proto si na něj na výletech dávejte pozor. Otravy se projevují podrážděním zažívacího ústrojí, zvracením, studeným potem a průjmem,“ varují biologové z Univerzity Palackého v Olomouci.

Brslen lze použít k celé řadě dalších účelů. „Dříve se ze semen tohoto keře vyráběl olej na svícení, nebo se rozdrcené plody s máslem používali jako mast proti vším,“ popsal historik Karel Hronek s tím, že jeho měkké dřevo se i v současnosti výborně hodí k výrobě uhlu pro malíře. „Větévky zabalíme do alobalu, upečeme v troubě a uhel na kreslení je na světě,“ popsal Hronek.