Setkání s rodiči. I takový dárek si přejí některé děti na Vánoce

„Mám rád fotbal, chtěl bych nové kopačky, nebo třeba by se mi líbil i vrtulník na ovládání. Noo, já bych si přál motorku na ovládání, s tou si totiž hraji nejraději," překřikovali se kluci, osmiletý Pája a devítiletý Lukáš ve středu odpoledne při otázce, jaké je jejich největší přání. Další děti mluví o tom, že se těší, až uvidí své rodiče.

Splněná i nesplněná přání

Děti různého věku, při čemž nejmladšímu dítěti je osm let, které pobývají v Dětském domově v Plumlově, se na Ježíška připravují a přemýšlí, co jim letos nadělí. Jejich přání ale tety a strejdové často usměrňují.

„Ta jejich přání, jako je elektronika v podobě tabletu, mobilu či ifonu, se snažíme mírnit, protože to samozřejmě není levná záležitost, případně si přejí to samé třetí rok… Snažíme se je směřovat alespoň k tomu, co využijí ve škole, v kroužcích či při sportu, oblíbené jsou doplňky k počítači a značkové zboží jako kosmetika či oděvy," říká zástupce ředitele Petr Antoníček s tím, že někdy všichni na Štědrý den zůstávají v úžasu, když přijde naprosto cizí člověk, třeba babička, co tak tak vyjde s důchodem, a donese dětem dárky.

„Zůstáváme vždy v šoku, když přijde člověk a daruje dětem hodnotnější dárek, třeba jízdní kolo nebo peníze," zavzpomínal Petr Antoníček.

Děti z plumlovského dětského domova prožívají Vánoce úplně stejně, jakoby je slavily se svými biologickými rodiči. Děti se ale na svátky domů k vlastním rodičům příliš nevrací.

„Většinou zůstávají na domově pospolu. A je to tak podobné každý rok. Nazdobíme stromečky, bude kapr, bramborový salát, a hlavně budou mít dárky od všech dobrých lidí," popsal svátky v domově zástupce ředitele.

Bude nové hřiště?

I vedení dětského domova má ale svá přání. Ze zahrady by mohlo vzniknout multifunkční hřiště pro děti domova i pro veřejnost. Ale zahradu, která je ovocným sadem, vlastní státní pozemkový úřad a vyřizování povolení je zdlouhavé, zahrada je totiž navíc předmětem církevních restitucí.

„Zahrada je v nájmu, tedy jsme na cizím. Nemůžeme tak vytvořit na zahradě multifunkční hřiště pro děti. Na vše musíme mít souhlas státního pozemkového úřadu," uvedl Petr Antoníček k obrovské zahradě při budově dětského domova.

Přišli i pamětníci

Prosinec v Dětském domově Plumlov se sice nese v duchu vánoční pohody, ale všichni zde také již od září slaví. A je určitě co. Plumlovský dětský domov totiž letos dosáhnul šestého desetiletí od svého vzniku. A po dlouhých letech se sem vrací i odchovaní pamětníci.

„Před odchodem do školy jsme museli vymést kamna, nastoupit si před ložnici do řady, podat hlášení vychovateli, a poté odejít do školy. Ta doba byla jinde. Dříve byly skutečně na ložnicích kamna a bydleli jsme po patnácti," zavzpomínal si na rok 1960 na Dnu otevřených dveří Dětského domova Plumlov jeden z pamětníků.

Všichni čekali děti, které nedávno odešly a začaly žít samostatně, pamětníci všechny potěšili.

„Že přijdou děti, které odešly před deseti dvanácti lety, jsme tušili. Dali jsme jim totiž vědět a potkáváme se. Ti, kteří zde byli před třiceti lety, nevíme jak se jmenují po provdání, kde bydlí, jsou-li naživu, ale také dorazili, a přišlo jich hodně," nechal se slyšet zástupce ředitele dětského domova Petr Antoníček.