„Základem nálezu je šest téměř kompletních náhrobků a více než desítka fragmentů," shrnul bývalý předseda židovské obce Tomáš Jelínek.

Nečekaný úspěch podpořil záměr původních vyzyvatelů v celé akci pokračovat i nadále.

Původní židovský hřbitov vznikl v roce 1801 na ploše mezi Lidickou, Studentskou a Tylovou ulicí a budovami Reálného gymnázia a základní školy.

„Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1908, potom židům sloužilo nové místo na pozemku, který si koupili už v roce 1896," uvedla historička z prostějovského muzea Marie Dokoupilová.

Původní hřbitov však podle jejích slov ve třicátých letech stále existoval a podle záznamů odborníků šlo o jedno z nejkrásnějších míst.

Kdysi zde bylo pohřbeno dva tisíce prostějovských obyvatel, o čemž svědčily náhrobní kameny, ale v roce 1943 bylo pravděpodobně 1924 kamenů vytrháno.

Hřbitov se stal postupně hřištěm, místem pro kolotoče i parkovištěm. Dnes je tu malý park.

Dvě procenta náhrobků

„Náhrobky jsme dostali zpět od šesti dárců, což jsou vlastně jen necelá dvě procenta náhrobků. Proto se domníváme, že na Prostějovsku nebylo ještě vše objeveno. Lidé se mohou stále ozývat prostějovskému muzeu nebo nás kontaktovat na stránce prostejov.zidovskyhrbitov.cz," upřesnil Tomáš Jelínek.

Hodně úlomků získalo muzeum z Žešova.

„Majitel říkal, že jeho dědeček jezdil kdysi na trh a při cestě zpět si na vůz naložil kameny, které potom použil doma při stavebních pracích," doplnila Marie Dokoupilová.

„Naše nálezy náhrobních kamenů jsou většinou pískovcové. Lepší materiál ze hřbitova odkoupili kdysi patrně kameníci a další firmy z okolí. Ale to se dělalo i s náhrobky na křesťanských hřbitovech, pokud se místo rušilo," dodala.

Kousíček kamene, velké dobrodružství

Z toho důvodu se však muzeum i zástupci židovské obce domnívají, že v Prostějově i okolí určitě další fragmenty ještě budou.

„Na náhrobku Fredl Hoor je patrný červený kříž, který v roce 1943 označoval méně kvalitní kameny, které skončily jako stavební materiál v hospodářských stavbách, v dláždění dvorů a cest, na melioraci," upozornil Tomáš Jelínek na místa, kde všude by se kameny mohly vyskytovat.

Podle slov Marie Dokoupilové jde především o to, aby nálezy odborníci řádně zdokumentovali. Zvlášť, jsou-li součástí rozsáhlejších staveb.

„Přiřazení kousíčku kamene k lidskému osudu je někdy velké dobrodružství. Občas máme při pátrání velké štěstí. Našli jsme například výtvarně výrazný vršek náhrobku, kde však byla jen dvě písmena H R (zde odpočívá). Nebylo tam nic jiného, ale při prohlížení fotografií z roku 1943 jsme si všimli, že zrovna tento náhrobek je opřen o strom. Když jsme si tím byli jisti, tak jsme již lehce určili jméno zemřelé, kterou byla Hermina Schnablová," uvedl na závěr Tomáš Jelínek.

Nové nálezy by měly být časem instalovány na původním židovském hřbitově v Prostějově. Zatím jsou ty první k vidění v prostějovském muzeu.