Volební období Václava Klause ve funkci prezidenta republiky končí. Za týden se v boji o křeslo na Pražském hradě utká s kandidátem sociálních demokratů Janem Švejnarem. V úterý oba společně debatovali před senátory a televizními kamerami. Diskusi byla přítomná i senátorka za Prostějovsko Božena Sekaninová a tak jsme se jí zeptali, co si kandidátech myslí a jaký má na prezidentskou volbu názor.

Z pohledu občana jsou Václav Klaus a Jan Švejnar v podstatě stejní, oba jsou pravicoví ekonomové. V čem vidíte rozdíl mezi nimi Vy?

Pan Švejnar je liberální ekonom spíše středového typu, který se hodí k éře Tonyho Blaira, pan Klaus je tradiční konzervativec, který ale ve své praxi pragmaticky přijímal mnohé kompromisy. Pan Švejnar je moderní, pan Klaus historický.

Proč se nenaplnily sliby většiny politických stran kandidujících v posledních volbách, že bude přímá volba prezidenta? Tento způsob zvolení hlavy státu ve světovém měřítku převažuje, funguje v šesti z deseti západoevropských států a například v sousedním Slovensku nebo v Polsku. Myslíte si, že by se lidé u nás nedokázali rozhodnout?

Lidé by se určitě dokázali rozhodnout Naše Ústava nepředpokládá přímou volbu a nikdy nebyla k dispozici taková většina, aby bylo možné Ústavu měnit. Sociální demokracie byla vždy připravena se součástí takové většiny stát.

Podmiňuje ČSSD volbu konkrétního kandidáta v řadách jiných politických stran nebo je to věc rozhodnutí jednotlivce? Hodně se totiž mluví o slibu něco za něco v případě podpory KSČM.

ČSSD podporuje pana Švejnara bez podmínek a pokud jednáme s jinými politickými stranami, tak nikoliv o podmínkách, ale o principech. O žádných dohodách s komunisty nevím a jsem naprosto přesvědčena, že ani žádné nikdy nebyly a nebudou. Stojí naopak za připomenutí, kdo první uvedl komunisty na Hrad. Byl to Václav Klaus. Můžeme spekulovat, že to byla „odměna“ za jejich podporu před pěti léty.

Jak moc je důležitá role prezidenta při fungování státu? Jak může ovlivnit chod ekonomiky, úřadů a podobně. Proč je pro politické strany důležitý právě jejich kandidát?

Prezident je v českém ústavním pořádku funkce převážně reprezentativní. Chod ekonomiky ale ovlivnit může výběrem guvernéra a dalších členů České národní banky. A má samozřejmě značný vliv na klima v zemi, na občany, protože slovo pronesené z této funkce má svou velkou váhu. Po červnu 2006 jsme viděli, že může ovlivnit značně i politiku.

K volbě prezidenta dochází vždy po pěti letech, miliony Čechů ji však nijak neovlivní. Rozhodnutí je na poslancích. Proč se uměle vyvolává zájem, jako by šlo o skutečnou volbu, když nerozhodují kvality kandidátů, ale zákulisní boje?

Volba je vždy opravdová, nikoliv umělá. Pojem umělá volba nemá obsah. Kvality kandidátů rozhodují opravdu jenom částečně, protože do značné míry rozhodují strany, v tom je část pravdy. Kdyby rozhodovaly kvality, pak by o volbě Jana Švejnara nebylo pochyb. Prezident je sice do jisté míry chudý pravomocemi, ale bohatý svým vlivem a vážností své funkce, je reprezentantem země. Je velmi podstatné, kdo sedí na tomto postu.