Ten už nějakou dobu patří právě prostějovskému Ekocentru Iris. „V případě starání se o tento sad se snažíme jít přírodní cestou. Tak, abychom nic nezmlazovali a nově nevysázeli. Jde o způsob extenzivního zemědělství typický pro dřívější Hanou. Platilo, že kde nemůže být pole, tam se alespoň vysázeli ovocné stromy," sdělil Jaroslav Křivánek ve chvíli, kdy si dal od práce s kosou pauzu.

V sadu pak také zaučoval nově příchozí. Mezi nimi byla i Pavla Nesvadbíková. Pro ni byla práce s kosou premiérou.

„Kosím poprvé a asi to není úplně ono. Doma máme sice taky zahradu, ale stará se o ni hlavně táta. Navíc za pomocí sekačky," řekla mladá žena. S ní přišlo na Kosíř i hodně dětí, členů Irisu. Ti měli v sadu jiné úkoly než kosení. „Málo prší, takže zalijí nově vysazené keře a postarají se o broukoviště," vysvětlila Petra Orálková.