Právě v říjnu a listopadu je nejvhodnější doba pro výsadby, aby se stromy ujaly. Kdo chce také sázet a hledá finanční podporu, může požádat o peníze z nového dotačního programu na podporu komunitní výsadby stromů na veřejných prostranstvích. Žádosti lze podávat od pondělí 14. října.

„Máme rádi zeleň a chtěli jsme přiložit ruku k dílu v obci, kde žijeme. Nejprve nás napadlo, že obnovíme staré stromy, které usychají,“ popisovala Pavla Slezáčková ze Smržic.

Myšlenka vystudované zahradnice zaujala i ostatní členy nově vzniklého Spolku rodičů Smržice. Kromě náhrady odumřelých ovocných stromů vytipovali ještě možná stanoviště pro novou výsadbu.

„S obcí jsme projednali vhodné lokality. Výsadbu a druhy dřevin jsme konzultovali se smržickým zahradníkem,“ vysvětlovala Slezáčková.

Čůrání. Ilustrační foto
Chlapec močil ke keříku u nádraží, bezdomovec mu dal ránu pěstí

Zasadí ovocné stromky

Mladé třešně, hrušně, jabloně a slivoně vysadí rodiny na celkem čtyřech místech v obci.

„Tady uschla hrušeň, která půjde pryč, abychom ji mohli nahradit mladým stromkem. Sázet se bude na konci obce v parku, kde už rostou ovocné stromy. Přidáme další,“ ukazovaly maminky obecní pozemky, na nichž se objeví nové stromy.

Spolek chce pro výsadby nadchnout sousedy a další dobrovolníky, kterým není lhostejné životní prostředí nejen ve Smržicích. Poukazuje na to, že strom má celou řadu důležitých funkcí.

„Nejenže zadržuje vodu v krajině a tvoří příjemný stín, ale také čistí ovzduší, zadržuje prach, působí proti erozi. Je proto důležité sázet stromy nejen pro současnost, ale hlavně pro budoucnost,“ zdůrazňovala Pavla Slezáčková.

Burza práce a vzdělání v Národním sportovním centru 2019
Burzu práce v Prostějově navštívilo přes tisíc mladých lidí

Děti naučí úctě ke stromům

Proto budou nejen v sobotu, ale i během dalších výsadeb, sázet „svoje“ stromy nejmenší obyvatelé Smržic. Z domu si přinesou lopatku a dostanou drobné úkoly. Na strom si pak za odměnu budou moci pověsit cedulku se jménem malého „zahradníka“.

„Děti neponičí strom, který vysadí, a možná ani žádný jiný. Pochopí, že stromy nerostou jen tak, ale že je někdo vysadil. Budou to ‚jejich‘ stromy, se kterými budou v obci vyrůstat,“ uvedla členka Spolku rodičů Smržice Michaela Nováková Kvapilová, jíž bude v sobotu pomáhat dvouletá dcerka.

S nápadem komunitní výsadby ve Smržicích se rodiče podělili s Nadací Partnerství a rozhodli se zapojit svůj „projekt“ do iniciativy Sázíme budoucnost. Nadace Partnerství se dlouhodobě snaží o zapojení veřejnosti do sázení stromů a poskytuje zájemcům podporu.

Modré Regionovy postupně nahrazují žluté soupravy. Ranní křížení vlaků v Příkazech
Regionovy zmodraly. Vlaky v kraji dostávají nový vzhled, vylepší i vnitřek

Nový projekt? Dobrá možnost

Druhou výsadbu chystá spolek na 16. listopadu, a to na místě bývalé skládky za smržickým hřbitovem, kde vznikl lesopark. Na obě akce se mu podařilo získat sazenice a potřebný materiál od sponzorů. Chce si však sáhnout na peníze z nového dotačního programu komunitní výsadby, který vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Je velice dobře, že existuje taková možnost a hlavně, že se do iniciativy Sázíme budoucnost může zapojit v podstatě úplně každý,“ oceňovali rodiče ze Smržic zcela nový program, v němž může zájemce získat na stromy podporu až 250 tisíc korun. Z příspěvku je možné uhradit výdaje za sazenice, potřebný materiál i následnou péči.

Z Olomouckého kraje se k iniciativě kromě smržických rodičů zatím přihlásili ještě nadšenci ze Sobíšek na Přerovsku.

Sázení mladých stromků a keřů ve Vrchoslavicích v sobotu 12. října 2019
Klobouk dolů! Ve Vrchoslavicích sázeli stromy důchodci i batolata

Za jakých podmínek?

V programu je aktuálně připraveno 100 milionů korun. Peníze mohou pomoci dobrovolníkům osadit listnatými stromy vhodná, veřejně přístupná místa měst a obcí, umístěná přímo v zástavbě a v jejím okolí. Financována bude také výsadba listnáčů v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. V případě, že sázení proběhne ještě v letošním roce, může být situováno i do volné krajiny mimo les. Ucházet se o příspěvek mohou místní organizace, úřady, firmy, školy, komunity, spolky, skupiny aktivních lidí i jednotlivci.

„Jediné zásadní kritérium, které musí žadatel splnit, je prokázat legitimní vztah k místu výsadby,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Tuto podmínku může zájemce z řad fyzických osob prokázat trvalým bydlištěm, nájemní smlouvou, nebo vlastnictvím pozemku, v případě právnických osob bude úřad požadovat sídlo nebo působnost v místě výsadby, případně vlastnictví pozemku.

Hlavní výhodou nového programu je, že pokryje organizátorům komunitního sázení ex-post plných 100 procent výdajů za nákup materiálu na výsadbu, ochranu a následnou péči o nové stromy. S ohledem na organizátory sázecích akcí, kteří se chtějí pustit do výsadby ještě letos na podzim, garantuje SFŽP jednoduchou administrativu a rychlé zpracovávání žádostí.

Výsadbu není možné provádět zcela na vlastní pěst, i když je funkce stromů v přírodních ekosystémech nezastupitelná, a to i ve městské zástavbě, a výrazně jich ubývá.

„Nejenže je třeba zvolit dřeviny vhodné pro dané stanoviště, ale zvláště v zastavěných oblastech bývají ochranná pásma a řada technických omezení,“ upozornil Valdman na povinnost dodržovat zákonné podmínky pro výsadbu.

Z toho důvodu bude úřad požadovat, aby na podpořené projekty dohlížel odborník, byl zpracován odborný posudek a zajištěn souhlas vlastníka pozemku. O vysazené stromy je žadatel povinen pečovat 10 let.

Všechny zásady, které jsou nezbytné pro výsadbu stromů, jsou k dispozici na www.sazimebudoucnost.cz.

V Prostějově se podepisuje petice proti používání herbicidů.
Prostějované se bouří proti roundupu, sepisují petici. Radnice je zatím v klidu

Obnovují polní cesty, které olemují alejemi

Nejen vysadit nové stromy, ale obnovit staré polní cesty, které byly v minulosti zaorány. To jsou cíle dvou kamarádů ze Sobíšek na Přerovsku. Touží pozměnit ráz krajiny kolem rodné vesnice a vrátit jí někdejší krásu.

„Jednáme se zemědělci, také s obcemi, které jsou vlastníky původních cest. Hledáme společně kompromisy, volíme vhodné dřeviny, aby korunami neztěžovaly obdělávání půdy. U zástupců obcí jsme se setkali s podporou, zemědělci půjčili geodety a techniku. Spolupráce je zatím vynikající,“ pochvaloval si Aleš Polák.

V sobotu budou v Sobíškách sázet bezmála 200 listnáčů. Stromy olemují 1,5 kilometru obnovených polních cest. Společně s odborným garantem projektu zvolili mix pěti druhů, včetně ovocných stromů.

„Velké půdní bloky jsou problém. Nejen estetický. Cestami a zelení se rozbijí, čímž zajistíme lepší ochranu půdy proti vodní erozi, také větrolamy a s dětmi na procházce si za pár let pochutnáme na ovoci,“ popisoval.

Tragédie v obci Ponikev na Prostějovsku má šťastný konec. Ze smečky, která žila v naprosto otřesných podmínkách a kde se psi požírali navzájem, aby přežili, zůstávají v péči útulku Voříšek poslední dva kříženci plemene sibiřský husky.
Zbídačené psy z Ponikve zachránili, dva z nich ale stále lidem nevěří

Na první výsadbu přispěli nadšencům obyvatelé obce a sponzoři. Všechny by chtěli pozvat na sázení. Taky další zájemce, kteří by chtěli přiložit roku k dílu.

„Do země půjdou stromky velké 1,2 metru. Tak nákladné to zase nebude,“ usmál se třicátník, jenž organizuje výsadbu společně se stejně starým kamarádem. „Měli jsme potřebu něco udělat pro krajinu. I kvůli tomu, jak na ni dopadá kůrovcová kalamita. Pohled je hodně smutný, než dorostou nové stromky. Tak jsme se rozhodli sázet,“ popisoval Aleš Polák.

Na další sázení, které plánují u místního hřiště, by chtěli získat finance z nového programu Ministerstva životního prostředí ČR. „Zareagujeme. Byla by velká škoda takové možnosti nevyužít,“ uzavřel Polák.