„Neustále mi volají lidé, že v těch tůních umírají ryby, proč s tím něco neuděláme," stýská si ochránce přírody Karel Pokorský.

V současné situaci se toho ale už moc udělat nedá.

„V podstatě jenom vzít síťku, kbelík s čistou vodou, ryby odlovit a přenést do jiné, hlubší tůně. Není to vlastně ani věc ochranářů, ale spíš rybářů či Povodí Moravy, protože nejde o chráněné živočichy," poznamenal Pokorský, dlouholetý člen svazu ochránců přírody.

Nakonec se v jeho síťce objevil i chráněný rak.

„Ten zřejmě unikl záchrannému transferu, kdy jsme raky a škeble přenášeli jinam," podotkl ochránce přírody.

Drobný plůdek unikl

Ryby jsou v tůních i přes to, že rybáři v Hloučele provedli před vypuštěním plumlovské přehrady záchranný odlov.

„Drobný plůdek vždycky unikne a z něj potom vyrostou větší ryby. Situaci ale pečlivě sledujeme, a pokud je nižší stav vody, odlovujeme je," vysvětlil předseda prostějovské organizace Moravského rybářského svazu Jaroslav Kobza. Tuto práci dělají rybáři vlastně navíc, protože od vypuštění přehrady nefunguje tento úsek toku jako rybářský revír.

Za neutěšený stav na Hloučele nese zřejmě hlavní odpovědnost správce toku, tedy Povodí Moravy. Mluvčí podniku se v úterý k věci nevyjádřila, chtěla zaslat otázky e-mailem.

„Už třetí rok čekáme, že se přehrada začne napouštět, ale všechny sliby jsou plané a termíny se neustále posunují. A jestliže se veškerý přítok zadržuje v Podhradském rybníku, tak je jasné, že tady bude sucho," podotkl Kobza.

Potrava pro ledňáčky a boj s odpadky

Vyschlé koryto by ale mohlo životu v Hloučele paradoxně pomoci.

„Rybky už zřejmě nikdo nezachrání. Jak se prohřeje voda ve zbylých tůních, tak jich většina zahyne," říká Pokorský.

„Do té doby mohou sloužit třeba jako potrava pro ledňáčky, kteří sem zalétají z horního toku. V suchém korytě by se ale teď mohly vysbírat odpadky. Je na to vhodná doba. Nebylo by špatné, kdyby sem město poslalo pár nezaměstnaných," nadhodil Karel Pokorský.

Na Odboru životního prostředí prostějovského magistrátu nejsou proti. Myšlenka však zřejmě narazí na úřední překážky.

„Zaznamenala jsem si to jako podnět, který můžeme předat vedení města. Tam musí rozhodnout. Problém je v tom, že koryto Hloučely nepatří Prostějovu, a tak by to byla vlastně údržba cizího majetku," vyjádřila se vedoucí oddělení ochrany životního prostředí Hana Holinková.

Snad se i navzdory tomu podaří využít jedinečnou příležitost a z koryta zmizí staré pneumatiky, nákupní košíky, petlahve, matrace a další haraburdí.