Připouštěli, ale hladina byla stále pod normálem, voda se někde ztrácela.

„Máme tu dva rybníky. Odchováváme zde kapry, candáty, amury, líny nebo štiky. Na spodním rybníku nám ale bobr evropský prokopal hráz. Hladina nám klesla o třicet až čtyřicet centimetrů, což je na zhruba hektarovém rybníku problém,“ sdělil Deníku Pavel Müller, jednatel Moravského rybářského svazu, pobočného spolku Prostějov, v jehož majetku oba rybníky jsou.

Chlupatý vodní hlodavec je známý svou pracovitostí a stavbou hrází.

„Prokopal se z potoka do rybníka a hladiny se tak srovnaly. Ještěže si tam postavil hráz, protože kdyby tam nebyla, tak nám rybník vyteče prakticky celý,“ pokračoval Pavel Müller a dodal: „Nikdy tu bobr nebyl, ale poslední dva roky mě slušně řečeno vyvádí trochu z míry.“

Jediným pozitivem na výskytu bobra je prý skutečnost, že je býložravcem. Paseku v rybí populaci tak nedělá.

„Na ryby vliv nemá, ty ho nezajímají. Kdyby nedělal ty díry v hrázi, tak si ho ani nevšimneme,“ říká jednatel rybářů.

Chráněný a problémový

Problém přemnožených bobrů obtěžuje zejména vodohospodáře, ale škody působí i myslivcům a zemědělcům. Bobr dokáže zlikvidovat zdravé stromy, stavbou hrází pak zatopí i pole, čímž zničí úrodu.

„Bobr do přírody patří, ale ať si žije tam, kde neškodí,“ projevil svůj názor Radomil Holík, vystudovaný lesník a myslivec, jenž dodává: „Zbavit se bobra není vůbec jednoduché. Jedná se o celoevropsky zákonem chráněného živočicha.“

Co dál s nezvaným vodním hospodářem, řešil v minulosti i Olomoucký kraj.

„Vydali jsme Opatření obecné povahy, týkající se právě Bobra evropského. V tomto případě doporučujeme spolupráci s odborníky z Agentury ochrany krajiny a přírody,“ informovala vedoucí krajského odboru ochrany přírody Renata Honzáková.

Právě ve zmiňovaném opatření, je přesně definováno, v jakém případě lze zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněného bobra evropského. Výjimku, konkrétně ze zákazu rušit jej a ničit jeho sídla a) odstraňováním nebo zprůtočňováním bobřích hrází, b) likvidací bobřích sídel, může povolit Krajský úřad Olomouckého kraje správcům vodních toků, vlastníkům či správcům vodních děl a staveb nebo vlastníkům nebo správcům ostatních staveb.

Hrozí úhyn ryb

Z důvodu nižší hladiny rybníka, může při určité shodě faktorů dojít k výrazným škodám.

„Máme spočítanou obsádku na hektar. Těch čtyřicet centimetrů při vyšších teplotách může znamenat, že dojde ke kyslíkovému deficitu a ryby zkrátka zdechnou. To se může úplně normálně stát. Zkrátka těch čtyřicet centimetrů vody je velký problém,“ vysvětluje Pavel Müller a doplňuje: „Co jsem zjišťoval, tak nezbývá než se modlit, ať nejsou příliš velká vedra a že sem tam někdy zaprší. Na podzim se pak mrkneme na tu díru, co nám udělal a pokusit se ji opravit. Pak se pokusíme domluvit s někým, kdo má tyhle zvířata na starost, aby ten problém vyřešil. Nemůžeme přece opravovat hráz pořád dokola.“