Mez, neobdělávaný zatravněný pás půdy oddělující dvě pole, tvořil dříve hranice mezi polnostmi soukromě hospodařících zemědělců. Původně metrové meze se každoročně o pár desítek centimetrů zužovaly, až na některých místech zcela zanikly. A tento problém přetrvává dodnes.

„To jsou jednoduché počty,“ zamyslel se starší muž venčící na polní cestě dva psy.

„Toto pole má obvod možná okolo deseti kilometrů. Když po celém obvodu zemědělec odorá jenom půl metru, je to půl hektaru plošné výměry. V našich podmínkách může z půl hektaru sklidit, kdyby jenom dvě tuny řepky, kterou prodá po devíti tisíci korunách za tunu, tak mu v tržbách odoraná mez přinese do kasy osmnáct tisíc,“ dokončil laickou úvahu letitý pejskař, který nechtěl veřejně uvádět své jméno.

Každý orá až tam, kam mu to podmínky dovolí

Zemědělci se ale brání, že v každém traktoru je dnes instalovaná GPS navigace, která „ví“, kam až traktoristu může nechat orat.

Jedna věc je možnost orat až k samé hranici pozemku, druhá věc jsou morální zásady a zvyklosti. Každý orá až tam, kam mu to podmínky dovolí.

Důsledkem toho jsou usychající stromy podél silnic a polních cest. Kořenový systém díky soustavnému mechanickému narušování, byť jen mělkou orbou a několika suchým letům nezvládá regenerovat a zásobovat strom vodou a živinami a ten pak během pár let usychá.

Kde není žalobce, není soudce

Zákon sice na ochranu přírody a konkrétně v tomto případě stromů myslí, ale kde není žalobce, není logicky soudce.

„Zemědělské dotace jsou vypláceny na plochu obdělávané půdy. Hranice konkrétních půdních bloků se dají najít na webu. Zemědělci, aby dosáhli co největší výměry, prováděli ořez větví stromů. Na Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) totiž hranice půdních bloků zakreslují dle aktuálních leteckých snímků, plochu pod korunami stromů z nich vyjímali a nařízením vlády č. 335/2009 byly stanoveny krajinné prvky, které nesmí být zemědělcem poškozovány,“ vysvětlila Deníku Ivana Krejčová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

"Některé krajinné prvky jsou evidovány ve veřejném registru půdy (LPIS), pokud se nacházejí uvnitř půdního bloku, zemědělec i na jejich plochu bere dotace, nicméně poškozovat nesmí žádné, tedy ani ty, které nejsou evidované," pokračovala.

Co říká zákon?

Meze, které mají chránit výsadbu stromů jsou většinou prvky územního systému ekologické stability, na jejichž poškození se vztahuje zákon č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny.

„Nedojde-li k úplné likvidaci a tím úhynu stromů, je pro vlastníky výsadby vymáhání škod přes kontrolní orgány obtížné. Obce, kde dojde k poškození výsadby v důsledku zásahu do mezí mohou nahlásit tuto škodu na Policii ČR jako poškození majetku,“ radí poškozeným Ivana Krejčová.

Obě varianty jsou pouze návody, jak řešit již vzniklou škodu prostřednictvím sankcí za nedodržování nějakých pravidel. Není to určitě šťastné a je lepší řešit sporné záležitosti dohodou. Pokud ale majitelé pozemků, na jejichž území došlo k úhynu stromů nedají podnět kontrolním orgánům, odorávání mezí bude pokračovat dál.

Sázka na prevenci

Většina obcí sází na prevenci. „Snažíme se ještě před započetím výsadby se zemědělci jednat o tom, aby dodrželi hranici travnatých mezí,“ vysvětlil postup obce Pivín při zakládání nových výsadeb starosta Kamil Štětař. „Samozřejmě je jim jasné, že obhospodařovaná plocha jim klesne, ale většinou dojdeme k oboustranné dohodě,“ dodal Štětař.

„Na odorávání mezí jsme pamatovali už při zakládání obecní ovocné aleje,“ sdělil Deníku starosta Vrchoslavic Dušan Svozílek. „Na poli, které dřív tvořilo jeden celek, jsme v roce 2012 obnovili zatravněnou polní cestu. Po obou stranách jsme ji v rámci obecní brigády osázeli ovocnými stromy. Na hranici polní cesty jsme usadili, kromě betonových hranečníků i velké kameny, které nedovolí zemědělské technice dostat se do blízkosti stromů a chrání tak kořenový systému nových stromů, vysvětlil Svozílek. „Ani v loňském, extrémně suchém roce tady neuschnul ani jeden strom,“ dodal prozíravý starosta.

Krajinné prvky

A co vše se vlastně počítá mezi krajinné prvky?

„V roce 2014 nařízením vlády 307/2014 byl ke krajinným prvkům mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina, příkop, doplněn prvek mokřad,“ vyjmenovala Ivana Krejčová.

„Zákaz poškozování a rušení krajinných prvků je jedním ze standardů Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu půdy (DZES). Dodržování DZES je povinností zemědělce, jinak jsou mu, dle závažnosti porušení, kráceny dotace a to nejen na konkrétním pozemku, ale jakékoliv dotace. Jenže terénní kontroly zemědělců nejsou každoroční, zde by musel být podán podnět na SZIF, že k poškození krajinného prvku došlo,“ dodala Krejčová.