„Vedení města by mělo okamžitou zpětnou vazbu. Problémy by se tak mohly řešit efektivněji. Je to také další možnost a příležitost na zapojení lidí do veřejného dění," uvedl tehdy Martin Hájek, který zdůraznil, že se nejedná o žádný experiment. Některá česká města, především ta krajská, tento model samosprávy vyplývající z titulu statutárního města, používají.

Zastupitelé se tehdy dohodli na tom, že rada záležitost zhodnotí. Do prvního letošního zastupitelstva pak měla také vydat své stanovisko.

„Rada doporučuje se touto věcí dále nezabývat," znělo z úst primátorky Aleny Raškové (ČSSD).

Ta už dříve uvedla, že sama zastánkyní vzniku úřadů městských částí, které by do určité míry o sobě rozhodovaly samy, není.

„Myslím si, že tato věc není na pořadu dne a ve Vrahovicích aktuální. Navíc co se týká Prostějova, zná se zde každý s každým. Decentralizaci mají zavedenou jen největší města jako Praha, Ostrava či Brno," uvedla tehdy primátorka města.

Praxe osadních výborů není podle mě příliš šťastná, říká Matyášek

Návrh však měl také své příznivce. Jednalo se například o představitele opoziční Změny o Prostějov či TOP 09.

„Pokud chceme dostat samosprávu blíže k lidem, tohle je cesta. Praxe osadních výborů není podle mě příliš šťastná," vyjádřil se například Aleš Matyášek (TOP 09).

„Náklady na lidi, co by převzali činnost na městských částech po magistrátu by nesly právě úřady městských částí. Odlehčilo by se tak městu," řekl například Petr Kapounek (Změna pro Prostějov).

Pro se vyslovili také zastupitelé ODS a ANO 2011. Svůj postoj vysvětlili větším zapojením lidí do veřejného dění či problémem s aktuální neexistencí voleb do v současnosti existujících osadních výborů. Aktuálně mají jeden západní předměstí, druhý Vrahovice a třetí Žešov.

Argumenty proti decentralizaci

Představitele dalších politických uskupení však tyto argumenty nepřesvědčili. Naopak přišli s protiargumenty. Svůj negativní postoj vysvětlili například dobrou spoluprácí s osadními výbory.

„Ty jsou naším partnerem. Jejich složení odpovídá aktivitě lidí v jednotlivých částech města," uvedl například radní Josef Augustin (KSČM). Podobného názoru byla i lidovecká zastupitelka Zuzana Bartošová.

„Nejsme vyloženě pro. Podle mě platí, že kdo se chce zapojit, ten se prostě zapojí," řekla. Některým dalším zastupitelům se pak nelíbily výroky z řad opozice. Ty podle nich byly vůči práci osadních výborů nespravedlivé.

„Silně se mi nelíbí, jak je zde dehonestována práce osadních výborů. Jejich požadavky jsou na poradách vedení a řeší se," prohlásila primátorka města. K záležitosti se chvíli po té vyjádřil také radní Jaroslav Šlambor (KSČM). Ten se už dříve pozastavoval nad tím, že se autor návrhu na decentralizaci městské samosprávy neptal lidí, zda si ji skutečně přejí.

„Kde bere pan Hájek mandát na to, aby hodnotil osadní výbory? Nemyslím si také, že by městská část o tří stech padesáti obyvatelích byla smysluplná," uvedl.

Jeho stranický kolega Josef Augustin také vyzval členy zastupitelstva, aby si sáhli do svědomí, zda nekritizují právě ty osadní výbory, do kterých i oni nominovali své lidi.

Debatu nakonec následovalo hlasování. Zatímco v řadě případů rozhoduje během současného volebního období jeden hlas, tentokrát návrh dále se myšlenkou Martina Hájka nezabývat prošel výraznějším rozdílem. Pro hlasovali například zastupitelé lidovců.

Určitý kompromis

Primátorka Alena Rašková však připustila, že určitý kompromis by mohl vzniknout. Okrajové části města by se tak v budoucnu mohl více podílet na tvorbě rozpočtu a určování priorit právě pro části města jako jsou Vrahovice či Krasice.

„Participativní rozpočet je možností. Jsem ale proto, abychom se na toto téma pobavili s odborníky Univerzity Palackého či Finančním odborem, abychom neudělali hloupost, která by se nám pak vymstila," uzavřela debatu primátorka.