Nepříznivý stav řeky bez plynoucího proudu vody mohou pomoci zvrátit pozemkové úpravy. „Vodohospodářská opatření, která budou jedním z mnoha důsledků pozemkových úprav v katastrech na horním i dolním toku Romže, pomohou vrátit řece vodu a tím i život,“ uvedl Jiří Koudelka, šéf Pozemkového úřadu v Prostějově. Jak dodal, oživit jednu z nemnoha řek našeho regionu by mohly protipovodňové zásahy v krajině. Jsou jimi třeba hráze, které řeku zadržují, plochy půdy, které naopak umožňují její rozlití při prudkých srážkách a jarním tání a pozitivně by působilo také rozšíření lužního lesa.

„Do 2010 bude připravený projekt pozemkových úprav v Konici, Křemenci a Čuníně a v roce 2008 se zahájí přípravy projektu úprav v Bílovicích a Lutotíně. O rok později by měl následovat katastr Kostelce na Hané,“ předložil Jiří Koudelka práci svého úřadu v horní i dolní části toku Romže.

Rybáři už roky přistupují k vypouštění ryb do přehrádek na vysychající řece značně opatrně. „Vysazujeme jen takové množství ryb, které se dá co nejdřív ulovit.“ „Nechceme, aby nám ryby kvůli nedostatku kyslíku uhynuly,“ uvedl hospodář prostějovských rybářů Pavel Müller.

O řece už dříve chmurně mluvil i olomoucký ekolog Petr Loyka. „Romže je plněna srážkovou vodu a vodou z tání sněhu. Jako řeka zaniká a má charakter spíše stojaté vody,“ uvedl Loyka s tím, že z původních deseti druhů ryb se snížil počet šupinatých vodních živočichů ve vysychajících loužích kdysi tekoucí řeky na pouhých pět. Přitom v Hloučele pod plumlovskou přehradou byl opakovaně potvrzen výskyt 15 druhů ryb.

Vidí olomoucký ekolog v pozemkových úpravách šanci oživit řeku, která protéká značnou částí Prostějovska? „Pozemkové úpravy jsou klíčem k postupné obnově ekologické stability krajiny nejen v případě Romže, ale i Hloučely nad plumlovskou přehradou,“ optimisticky podpořil změny v krajině.

Přečtěte si také: