Velká romská rodina ze Vsetína, která koupila vybydlený dům v obci Stražisko na Prostějovsku, se podle svých slov nechala napálit. O tom, jak k tomu došlo a kdo stál za koupí domu bez elektřiny, záchodu a vody, mluvil s redaktorkou Prostějovského deníku Jan Žiga. Nejstarší člen a hlava rodiny.

Chtěli jste ze Vsetína odejít dobrovolně, pokud ano, tak proč?

Ze Vsetína jsme se už dlouhou dobu chtěli odstěhovat. Tohle město nesnáší Romy. Panuje tam rasismus a to se mi a mé rodině nelíbí. Chceme mít klid, bydlet v nějaké malé vesničce, kde nebudeme muset poslouchat nadávky a urážky. Jsme slušní lidé. Žili jsme ve dvou městských bytech v jednom vsetínském domě, kde byly ostatní rodiny bílé. Každý vám potvrdí, že s námi nebyly problémy. Vždycky jsme všechno platili, nikdy jsme neměli dluhy. Teď už se tam vrátit nemůžeme. Tohle si nezasloužíme.

Proč jste si vybrali dům, který nejste schopni opravit tak, aby se v něm dalo bydlet?
My jsme si ten dům nevybrali. Všechno to šlo přes pana Kaloče ze společnosti Imbex, která zprostředkovávala bydlení i dalším Romským rodinám. Těm, které vystěhovala vsetínská radnice na Prostějovsko a na Jesenicko. Nejdřív jsme zažádali vsetínskou radnici o půjčku na dům. Potom se do toho vložila firma Imbex. První nemovitost, kterou nám nabídli, byla v Pržně. Tam nás ale lidé nechtěli. Druhá nabídka byla ve Stražisku. Přijeli jsme sem a pan Kaloč nám dům ukázal zvenku. Celkem se nám líbil. Část jsme viděli i zevnitř. Rekonstrukcím nerozumíme, když nám tedy pan Kaloč řekl, že to za těch sto tisíc, které máme na rekonstrukci, v pohodě opravíme, s koupí jsme souhlasili. Ostatní věci zařídilo město Vsetín s firmou Imbex.

Řekl Vám někdo, kolik bude rekonstrukce domu stát?
Ne, všechno proběhlo hodně narychlo a byly kolem toho takové zmatky, že jsme si to prostě neuvědomili. Podle mě jsme byli napáleni. Teď už vím, že by oprava domu stála víc než půl milionu korun, a to bychom do domu zavedli jen to nejnutnější. Vodu a elektřinu. Není tady záchod ani umyvadlo. Potřebovali bychom také zabezpečit některé části domu, které se mohou každou chvíli na někoho zřítit. A to už vůbec nemluvím o tom chlívku, co je všude kolem. Doma jsme nikdy takový nepořádek neměli. Na rekonstrukci ale nemáme peníze.

Kde teď vůbec žijete?
Přechodně bydlíme u jednoho z mých synů ve Vsetíně. Je nás ale deset, tak si asi dovedete představit, jak to tam vypadá. Jeho dům je plný a dlouho tam nemůžeme zůstat.

Co tedy budete dělat?
Chtěl bych vzít celou tuto koupi zpět. Jak se říká, odstoupit od smlouvy. Chci zpátky peníze, za které bych si mohl koupit slušný domeček v nějaké poklidné vesnici. Doufám, že mi pomůže romská koordinátorka paní Köttnerov.