Desítky romských přistěhovalců, které sem před třinácti lety přestěhovala prostějovská radnice z kolonie u Svaté Anny, léta obtěžují své okolí špínou, puchem, hlukem, vulgaritou a agresí. Od dubna do června letošního roku je proto navštěvovali pracovníci organizace Člověk v tísni.

Jejich úkolem bylo zmapovat aktuální situaci v sociálně vyloučených lokalitách. Pracovníky zajímala především míra a podoba sociálního vyloučení a jak na to reagují místní aktéři i pracovníci sociálních služeb.

„Na Prostějovsku působil mobilní tým složený ze dvou sociálních pracovníků a jedné etnoložky. Program probíhal v Dobromilicích a v místní části Čelechovic na Hané – Studenci. Úkolem mobilního týmu nebylo pouze zmapování, ale i aktivní komunitní práce a posléze navržení opatření, které by vedly ke zlepšení situace," řekla terénní pracovnice mobilního týmu Člověka v tísni Zdenka Jelínková.

Pomoc nepotřebujeme, tvrdí Romové

Podle Romů však v obci žádné problémy nepůsobí.

„My tady žádné problémy nemáme, tak nás nechte být. Lidé z organizace Člověk v tísni nám vůbec nepomáhají. Před nedávnem mi zabili psa a nikdo z nich to neřešil. Myslí jen na sebe, tak ať raději za námi ani nechodí, nepotřebujeme žádnou pomoc," řekla romská obyvatelka redaktorům Prostějovského deníku, kteří se za nimi vypravili. Nelíbilo se jí však, že redaktoři chtějí fotografovat jejich dům, a přišla ho bránit spolu se dvěma mladíky s hokejkami v rukou, kteří postávali v pozadí.

Po malých krůčcích

Rizikové lokality ve Studenci navštěvuje policejní specialista pro menšiny, jehož práce se spolu s komunitní činností podle starostky obce osvědčila.

„Úzce spolupracujeme s organizací Člověk v tísni, což je také v současnosti jediné řešení, které nám zbývá. Dá se říci, že po velmi malých krůčcích se situace zlepšuje, ale stále je nepřizpůsobivost místní menšiny hlavním problémem, který velmi zatěžuje naši obec," uvedla starostka Čelechovic na Hané Jarmila Stawaritschová.

Dobromilice jsou prý klidnější

Zato situace v Dobromilicích je v posledních letech klidnější. Alespoň to tvrdí mobilní tým Člověka v tísni, který zde v minulosti zaznamenal vážné konflikty mezi obyvateli v obci.

„V době návštěv pracovníků už intenzivní konflikty neprobíhaly a celkově se zlepšily vztahy. Dopomohly k tomu také i jiné spolky a organizace, které se podílely na zkvalitnění sociálního začlenění," doplnila Zdenka Jelínková.

Místa ke společnému setkávání

Podle pracovníků mobilního týmů by oběma obcím pomohlo zřídit veřejný prostor, kde by se mohli usedlíci s romskou menšinou setkávat.

„Mohlo by se jednat o moderní fitness hřiště pro všechny generace, kde by se střetávali jak senioři, tak děti. Velký důraz klademe i na pravidelné reporty, které bychom rozesílaly všem místním aktérům, a také na pokračování komunitní činnosti. Sociální pracovníci by měli aktivně vyhledávat klienty, a to i z řad majoritní společnosti," nastínila řešení Zdenka Jelínková.

Strach ve Studenci

Podle některých však ani tato řešení nepomohou. Skeptický pohled na věc má pan Jiří, který dříve bydlel ve Studenci.

„Celé jméno bohužel říct nemohu, mám ve Studenci rodiče a sestru s malým dítětem, takže je nechci ohrozit. Já sám jsem rád, že už tam nebydlím. Myslím, že tahle situace nemá řešení a kdo nevěří, ať se přijede podívat. Brzy pochopí, jaké to je, žít na vesnici, kde se lidé bojí pouštět děti samotné ven na ulici," míní.