Nedávný zisk malého lesíku ve Ždárku u Turnova, může pro dědičku rodu Walderode Johannu Kammerlanderovou z Rakouska znamenat i nabytí dvoru ve Vrchoslavicích.
Potomkům rodu Walderode donedávna odmítaly české okresní soudy vydat jejich dřívější panství. Argumentovaly Benešovými dekrety. Před dvěma týdny však Nejvyšší soud uznal nároky šlechty právě u výše zmíněného lesíku.
Toto rozhodnutí může znamenat, že Welderodeové získají i všechen ostatní majetek.
„Předpokládám, že budou spíš než o vrchoslavický dvůr žádat o finanční náhradu. Nemovitost je totiž v zanedbaném stavu, sklepy jsou z větší části zasypány a jedna ze stodol byla zbourána,“ uvedl místostarosta Vrchoslavic Ota Hons.
Dodal, že dvůr dříve používalo JZD, dnes asi jeho třetinu vlastní středisko zimní údržby a zbytek mají soukromníci.
Hans se domnívá, že Kammerlanderová bude mít na rozdíl od dvora spíše zájem převzít nedaleký zámek v Dřínově.
Činovníci Pozemkového úřadu Prostějov nepotvrdili, že se soudy zabývají nároky rodu Walderode ve Vrchoslavicích. „Nevím o tom,“ řekla právnička úřadu Hana Válková.
Jak doplnil ředitel Pozemkového úřadu Prostějov Jiří Koudelka dnes už jsou restituce pro pozemkový úřad v podstatě uzavřené. „Zůstalo jen šest případů, které teď posuzuje soud,“ podotkl s tím, že konkrétní restituenty ale nezná.
Podle právničky Hany Válkové se v letech 1991 až 1995 na Prostějovsku řešilo přes tři tisíce případů restitucí a bylo vydáno přes čtyři tisíce rozhodnutí.
„V regionu jsme neměli žádné velké restituční případy. Šlechtické rody s většími majetky zde byly snad jen Belcrediové z Brodku u Prostějova, Mensdorfové z Protivanovska a Kulpové z Konicka,“ zmínila se právnička.
Johanna Kammerlanderová je dědičkou hraběte Karla des Fours Walderode, který roku 1992 požádal také i o navrácení Dřínova a Vrchoslavic. Vyjádření Kammerlanderové ohledně toho, zda i ona bude žádat o vrácení Vrchoslavic, se nepodařilo získat.
