Najezdil stovky tisíc kilometrů, a to především na ledu. Nejedná se však o speciální auto, které se prohánělo po zamrzlých hladinách jezer ve Skandinávii, ale o jedinečný stroj na prostějovském zimním stadionu. Rolba zde sloužila třináct let a nyní se uvažuje, že ji nahradí nová. Rozhodl jsem se proto, po domluvě se správcem stadionu Ivo Horákem, že jako hokejový fanoušek se s rolbou značky Zamboni ještě pořádně rozloučím.

Během prohlídky, kterou mi správce stadionu umožnil, zjišťuji, že není rolba jako rolba.

„Problém je, že ta současná není z nerezu. Přitom stojí devět měsíců v roce ve vlhkém prostředí. Navíc jezdí na plyn a má i přepojení na benzin. Ne vždy tak vzduch kolem ní voní," říká Ivo Horák, zatímco rolbař Ladislav Švéda názorně ukazuje, jaký sloup dýmu mašina při nastartování vypouští. Na parní lokomotivu to sice nemá, i přesto se však do ovzduší uvolní nemálo smradu.Jízda rolbou na zimním stadionu v Prostějově

Jak Ivo Horák, tak Ladislav Švéda mě postupně zahrnují vědomostmi o rolbě. Dozvídám se, že pokud se pořádně šlápne na plyn, tak je ledová plocha upravená za sedm minut, při pomalejší jízdě to trvá dvanáct minut. Například během první hokejové ligy, kterou Prostějov hraje, mají přestávky mezi třetinami osmnáct minut. Vše se tak pohodlně stíhá.

13 úprav za den

Led však Ladislav Švéda, který na stadionu pracuje už třicet let, potřebuje upravit i při jiných příležitostech. Na ledové ploše se totiž po celý den střídají s hokejisty všeho věku také krasobruslařský oddíl nebo veřejnost.

„Je to tak dvanáct až třináct úprav za den," poznamenává Ladislav Švéda.

To už ale vytahuje rolbu z garáže a vyjíždí s ní na led. A já mířím po svých za ním. Klouže to, jak by taky ne, když bylo kluziště upraveno jen před patnácti minutami a kromě několika malých hokejistů se po něm nikdo neprojel. Smekám se na každém metru, nakonec ale situaci ustojím a podrážky bot nepříliš vhodné k chůzi po kluzkém povrchu mě k ledu neposílají. Úspěšně přicházím k rolbě, kde je mi řečeno, že se můžu projet. Dostávám také rady do začátku a připadám si trochu, jako bych se po letech vrátil zpět do autoškoly.

Řízení vypadá velmi snadně. Stroj nemá, na rozdíl od auta, spojku nebo řadicí páku. Na svém místě je mně dobře známý volant. Ale co to? Brzda chybí. „Pokud pomalu sešlápnete plyn, rozjedete se. Když ho naopak pustíte, tak stojíte," dostávám instruktáž.Jízda rolbou na zimním stadionu v Prostějově

Zmáčknout zajíce či želvu?

Ještě než vyjedu, pozorně si prohlédnu řízení mašinky na úpravu ledu. Vpravo, trochu dál, než kde bývá řadicí páka či ruční brzda, jsou tři páky. Jedna z nich slouží k naklonění vrchní části „kapoty". Více mě však zajímají knoflíky na přístrojové desce. Zvláště ten, který při otočení na jednu stranu míří na obrázek zajíce a na tu druhou na želvu. Dozvídám se, že kresby označují otáčky motoru.

Můj průzkum tímto končí a přichází zkouška ohněm. Sešlápnu plyn, nic. Trochu níž… a zase nic. Rolba reaguje, až když mám nohu téměř u podlahy a pomalu dostávám stroj do pohybu. Jedno kolečko, druhé kolečko a stačí. Volant naštěstí funguje, jak má, a stejně tak i ostatní části vozítka. Jako fanoušek hokeje však raději brzy předávám řízení do zkušených a schopných rukou. Nerad bych totiž poničil mantinely a zkomplikoval nadcházející domácí zápasy hokejistů.

Pád ze schůdků

Jenže co čert nechce, schůdky vedoucí z rolby na pevnou zem kloužou, jako by byly z ledu. Prásk a končím právě na mrazivém povrchu. Návrat na zem není nejpříjemnější, všechno však drží a kromě rozbolavělého kolena to vypadá, že mi nic nechybí, nic nepřebývá a žádná součástka těla se neporouchala. Hned se tomu s ostatními smějeme.

Ladislav Švéda pracuje na rolbě už třicet let, předtím, než začal rolbařit v Prostějově, věnoval se stejné činnosti také v Chomoutově. Na nezájem diváků si, podobně jako hokejisté, stěžovat nemůže.

„Už jsem při úpravě ledu zažil leccos. Nějaké to řvaní, ale také házení věcí na led. Včetně pyrotechniky. Kvůli tomu se celkem těším na novou rolbu. Měla by totiž mít kabinu a nemělo by tak na mě z hlediště nic přiletět," domnívá se Ladislav Švéda a přiznává, že původně se mu před zaplněnými tribunami do úklidu moc nechtělo. Postupně si však zvykl.

Chvíli nato se loučíme. Odcházím s tím, že bych se na rolbě klidně ještě někdy projel. Na druhou stranu však panu Švédovi zase tolik nezávidím. Částečně neustálou práci v zimě, především však uklízení ledu během zápasů hokejového A týmu. Představa, že bych byl pod drobnohledem stovek až tisíců fanoušků, není pro mě tolik lákavá.

Úprava ledu na stadionu rolbou

Kde: zimní stadion v Prostějově

Co: řízení rolby značky Zamboni

Zajímavosti

Stroj, který upravuje povrch na zimním stadionu, je třináct let starý.

Rolbař zahladí plochu obvykle za necelou čtvrthodinu, dokáže to však i za sedm minut.

Rolba je poháněna na plyn, ale může být přepojená i na benzin.

Za den stihne kolem dvanácti až třinácti úprav.

První úpravu ledového povrchu stíhá obsluha rolby kolem sedmé hodiny ráno. Poslední absolvuje po třiadvacáté hodině.