„Mám sama hendikepovaného syna, před sedmi lety jsem s Michálkem dojížděla do Brna na hipoterapii (terapie s koňmi pozn. red.) a měli tam k tomu také canisterapii s tím, že je dobré dítě před terapií s koňmi prohřát. Polohování a prohřívání dítěte prostřednictvím psů se mi zalíbilo natolik, že jsem se této činnosti začala věnovat sama," popsala své canisterapeutické začátky Jitka Šiklingová.

Zkušená zvířecí terapeutka tedy neváhala a před sedmi lety se začala léčbě věnovat detailněji, vystudovala canisterapeutický kurz na Masarykově univerzitě v Brně a stala se členkou občanského sdružení Aura Canis. Stejný počet let pak dojíždí se svými zvířecími miláčky na tetínskou školu, kde pomáhá hendikepovaným dětem uvolnit, díky psím a kočičím mazlíčkům, svalstvo, psychické napětí a odbourat strach se zvířete.

„Zkusíme to dnes i s Vaneskou, co na to bude říkat," naváděly Jitku Šiklingovou učitelky, aby zkusila terapii i s dívenkou se spánkovou apnoe. Vaneska, která byla během hodiny canisterapie nervózní se najednou za přítomnosti retrívřice Jenny zklidnila jako když mávne proutkem.

Felinoterapie neboli terapie s kočkou

Jenny ale není jediná, kdo navštěvuje děti na Tetíně, kromě canisterapie Jitka Šiklingová objevuje několik měsíců také možnosti felinoterapie neboli terapie s kočkou.

„Před Vánoci jsem začala s felinoterapií, doma máme pět koček, ale jen jedna byla přítulná a mazlivá, tedy vhodná pro tuto terapii, přitom je to obyčejná kočka domácí," ukázala Jitka Šiklingová na kočku Fíbí, která výborně doplňuje fenku zlatého retrívra Jenny. Výhodou kočky je, že dokáže hendikepované děti svým vrněním a masírováním téměř uspat.

„Děti si to užívají, krásně se zklidní, často se používají na relaxaci vibrační podložky, Fíbí ale svým vrněním tyto vibrace simuluje. Její přikládání je pak ideální pro hyperaktivní děti či děti s těžkým postižením. Krásně je uvolní," poukázala na výhody terapie s kočkami Jitka Šiklingová.

Běh na dlouhou trať

Aby se hendikepované dítě poddalo psovi nebo kočce a bylo přístupné tomuto druhu terapie, trvá to mnohdy i několik let.

„Děti zrají, ale pořád je to baví, také se ale mění. Vytvořit si vztah k psovi některým trvá. Jsou případy, kdy jsou psovi přístupní až třeba po dvou letech, není to skutečně otázka tří měsíců," popsala Jitka Šiklingová.

Navíc každé dítě reaguje jinak na různé druhy psů.

„Měla jsem chlapečka, který se neskutečně bál, když jsem přišla s border kolií, naopak když jsem přivezla bernského salašnického psa, úplně se do něj zamiloval, a při tom si člověk mohl nejdřív udělat obrázek, že nemá rád psy," představila své zkušenosti terapeutka z Prostějoviček, která má doma bernského salašnického psa, zlatého retrívra, border kolii a hovawarta ve výcviku.

Plemena psů jsou vhodné vždy pro určitý typ člověka. Jitka Šiklingová vybírá psa podle charakteru člověka či typu hendikepu.

„Když jdu k seniorům vezmu si border kolii, která je akční a nabudí je, když k hendikepovaným třeba s hyperaktivitou je pro ně vhodnější bernský salašnický pes nebo Jenny, která je zklidní," vysvětlila, proč je dobré mít pro canisterapii vícero druhů chlupáčů terapeutka.