Trojice studentek sociální práce - Jana Kročilová, Zuzana Oulehlová a Hana Martincová - společně se svou vyučující Danielou Ochmannovou na této možnosti začala pracovat.
Výsledkem zatím byla schůzka a následná domluva s majitelkou farmy Zlatou Mádrovou a také přednáška pro zájemce z řad veřejnosti.
Zde se lidé dozvěděli, že u sociální farmy jde o propojení farmaření, zdravotně či jinak znevýhodněných lidí a široké veřejnosti.
"Důležité je, že sociální farmy nepracují jen s cílovou skupinou, třeba zdravotně znevýhodněnými. Ale s celou komunitou. Lidé z cílové skupiny zde nacházejí uplatnění, prostor pro relaxování i navazování vztahů. Zájemci z řad široké veřejnosti se zde vzdělávají a načerpávají síly,” uvedla Daniela Ochmannová.
Zkušenosti z Nizozemí
Projekt vznikl do značné míry na základě zkušeností z Nizozemí. Trojice studentek zde byla na zahraniční praxi, jejich vyučující pak pracovně.
Získaly zde tak poznatky, které se budou snažit uplatnit i v České republice. A ve výsledku přiblížit farmaření více lidem. I těm, kteří by se třeba jinak do pracovního procesu a mezi lidi dostávali jen s obtížemi.
Deník oslovil také Zlatu Mádrovou, která pomohla přednášku uspořádat. Ta potvrdila, že nápad na zřízení sociální farmy ji zaujal.
"Byla by to přidaná hodnota k tomu, co zde děláme. I veřejnost by pak možná zemědělství vnímala jinak," uvedla.
Připustila však zároveň, že ještě k cíli povede dlouhá cesta. "Jsme na začátku. Řešíme třeba, jaké činnosti by zde mohli zájemci nejen z cílových skupin vykonávat," řekla.
V České republice se již nyní nachází několik sociálních farem. Ty nabízejí smysluplné využití volného času, naplnění života i lepší náhled na činnost zemědělců.
Jedna z nejbližších farem je ale až v Květné u Poličky, kde propojili zemědělství s pomocí dětem v nouzi. V Nizozemí jsou naopak v propojení zemědělství a sociální služeb dál. Aktuálně je zde přes 1100 sociálních farem.