„Vytvořila nejen řadu modelů společenských šatů, například pro manželky předních izraelských politiků, ale také uniformy pro ženy pracující na poště, sloužící v armádě či pro letušky izraelských aerolinek,“ přiblížila významnou osobnost světové módy autorka výstavy Eva Janáčová.

Lola Beer Ebner se narodila roku 1910 jako nejmladší z pěti dětí židovského obchodníka s oděvy Alexandra Zwillingera. V Prostějově jí vrstevníci říkali Carola.

„Zwillingerovi měli vetešnictví, hned pod schody, které vedly do židovských uliček, blízko kostela, tam kde je dnes nejvzdálenější kout od vchodu do Prioru,“ vzpomíná na rodinu Maud Michael Beerová, která se v Prostějově narodila téměř o dvacet let později než Lola. V Prostějově ji nezažila, v roce 1935 se totiž Carola vdala za obchodníka Josefa Beera a přestěhovala se do Olomouce.

Kariéra v Izraeli

„Lola tam taká šila. V roce 1939 jeli ilegálně do nynějšího Izraele, který byl tehdy britským mandátem,“ líčí další osudy návrhářky Maud Beerová.

V Izraeli pak Lolu čekala oslnivá kariéra. „Hned v roce 1940 si otevřela v Tel Avivu svůj první módní salón, který o dva roky později přestěhovala do ulice ha-Jarkon, kde zůstal v provozu až do jeho zavření v roce 1995,“ uvedla Eva Janáčová.

Její modely brzy vzbudily pozornost a ulice ha-Jarkon se stala místem, kde se setkávaly špičky izraelské společnosti.

„Tady se ve třicátých letech ženy oblékaly jednoduše, lidé byli většinou chudí a těžce pracovali, byli průkopníky. Když přijela Lola a začala šít tak, jak se tomu ve svém rodném Prostějove naučila, začaly u ní šít manželky politiků, a ženy, které přijely z Německa. Ty nebyly tak chudé a byly na takový způsob oblékaní zvyklé,“ popisuje Loliny začátky Maud Beerová, která nyní v Tel Avivu žije.

Po válce se Lola se svým manželem rozvedla a vzala si Dolfiho Ebnera, obchodníka původem z Rumunska. „Ten pokud se nemýlím, podnikal na diamantové burze. Po dlouhá léta byl Lolin salón proslulý. Po tom, co povstal stát Izrael, šily ženy státníků a ministrů u ní,“ vzpomíná Maud Beerová. Pamatuje si ji jako těžce pracující ženu.

Navrlhla i uniformy letuškám

Velká kariéra čekala Lolu Beer Ebner po válce.

„V roce 1957 navrhla nové uniformy pro letušky izraelské letecké společnosti EL AL. Z roku 1966 pocházejí návrhy uniforem pro ženy sloužící v izraelské armádě a na izraelské poště. Zajímavé jsou na nich žensky výrazně propasované linie, není se proto co divit, že se tyto ženské slavnostní vojenské uniformy nosí v Izraeli dodnes. Když se Loly o pár let později ptali, jestli by na nich náhodou něco nezměnila, odpověděla, ať se jí zeptají později, protože ještě neviděla poslední módní přehlídky v Paříži,“ popsala styl práce první dámy izraelské módy Eva Janáčová.

Ke konci života se stala Lola Beer Ebner mecenáškou vědy a umění. Na univerzitě v Tel Avivu založila sochařskou zahradu na paměť svého muže Dolfiho. Ta po zakladatelčině smrti v roce 1997 nese i její jméno.

Výstava exkluzivních modelů nyní poputuje do českého centra v Tel Avivu. Až se vrátí, není vyloučeno, že ji lidé uvidí i v Prostějově. „Je to rozhodně zajímavá a výrazná osobnost a myslím si, že by se o ní obyvatelé Prostějova měli dozvědět něco víc,“ tvrdí historička Marie Dokoupilová, která se osudy prostějovských židů zabývá.

Šaty pro špičky izraelské společnosti se tak objeví v místech, kde jejich autorka poprvé rozvinula svůj talent. (pam)