VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průvodce Velikonocemi: co je Bílá sobota, proč se koupe venku a chodí klapači

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem po celém světě. Je s nimi spojeno velké množství tradic, z nichž některé mají své kořeny až v dobách pohanských. Projděte si s Deníkem církevní velikonoční kalendář i zvyky, které se dodržují na Hané.

13.4.2017
SDÍLEJ:

Ježíšovy matičky z Bělkovic v kostele svatého Matouše v Dolanech.Foto: DENÍK/Veronika Kolesárová

PAŠIJOVÝ (SVATÝ) TÝDEN

Během svatého nebo také pašijového týdne si křesťané připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.

Svatý týden začíná Květnou nedělí.

Mezi tradiční lidové zvyky spojené s tímto týdnem patří „odlet zvonů do Říma". Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do velikonoční bohoslužby.

Místo zvonů se používají dřevěné řehtačky a klapače, na Hané se tento zvyk dodržuje v mnoha vesnicích dodnes.
Některé dny svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota

ŠKAREDÁ STŘEDA

Jméno získala podle toho, že se v tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry by se lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Škaredá středa přísluší do pašijového týdne, v tento den se Jidáš mračil na Ježíše.

ZELENÝ ČTVRTEK

Večer na zelený čtvrtek začíná vrcholná část velikonočních oslav, tzv. velikonoční triduum (třídenní), které zakončí nedělní oslava Ježišova zmrtvýstání.

Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají Kristovu poslední večeři, dodržuje se také zvyk mytí nohou starcům při bohoslužbách, které s tím souvisejí.

Zelený čtvrtek je dnem postním, je součástí čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí na Velký pátek.
Strava svatého týdne je skromná, nejí se maso, pouze ryby. Konzumovalo se zelí a hrách, zvláštní význam měly první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. Pekly se také jidáše.

VELKÝ PÁTEK

Je to jeden z nejvýznamnějších dní církevního kalendáře. V tento den byl Ježíš Kristus odsouzen a ukřižován.

Věřící by měli dodržovat nejpřísnější půst.

Nejen na Hané se k tomuto dni váže zvyk, kdy se lidé chodili časně ráno koupat do přírody. Šli se očistit od hříchů a nabrat novou sílu. Při rituální očistě se skoro vůbec nemluvilo a mělo se spíš v tichosti zpytovat svědomí.

V tento den se také dodržoval přísný zákaz práce na polích, nesmělo se dělat nic s půdou, i to připomínalo utrpení a smrt Ježíše Krista.

BÍLÁ SOBOTA

Je to jediný den v roce, kdy se nekonají v křesťanských kostelech bohoslužby. Bílá sobota je dnem hlubokého smutku.

Po západu slunce začíná tzv. velikonoční vigilie, tedy bdění v očekávání nedělní oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
V tento čas se do církve také přijímali noví dospělí členové a na sobě přitom měli bílá roucha. Podle toho se pak i sobotě začalo říkat bílá. 

Unikát: hanácké Ježíšovy matičkyVelikonoční průvod, který se dříve udržoval ve více obcích v okolí Olomouce, v současnosti je pravidelně k vidění v Bohuňovicích a Bělkovicích.
Ježíškovy matičky ve velikonočním procesí představují Pannu Marii.
Průvod Ježíšových Matiček z Bělkovic do Dolan V Bělkovicích-Lašťanech a Bohuňovicích jdou v sobotu odpoledne dvě dívky doprovázené dvěma mládenci v průvodu obcí ke kostelu. Na sobě mají typický úbor, který se skládá z bílého šátku a černých šatů.
Bělkovická oslava se drží původního slavnostního hanáckého kroje, matičky z Bohuňovic mají šaty jednodušší.
Po mši v kostele žádají o vydání Ježíše Krista za symbolických třicet stříbrných.
Kněz jim dá kříž či sošku Ježíše Krista a svícen, a po mši pokračují tichým průvodem, většinou do kulturního zařízení nebo školy, kde kříž připravují na nedělní ranní vzkříšení.
V neděli ráno jsou pak oděné do černého šátku a bílých šatů na znamení, že Ježíš vstal z mrtvých.
Průvody nebo procesí matiček z Lašťan a částí Bohuňovic Moravské Loděnice a Trusovice směřují každoročně na Bílou sobotu a Velikonoční neděli do bohuňovického kostela, matičky z Bělkovic chodí do kostela v Dolanech.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Pro křesťany je to nejdůležitější den v roce, významnější než Vánoce. Ukřižovaný Ježíš Kristus je už v tuto dobu opět mezi námi.

V německých osadách na Jesenicku a Šumpersku se často praktikovala takzvaná Jízda po osení, kdy průvod na koních objížděl pole a tím si vyprošovali úrodu.

Končí také čtyřicetidenní půst a lidé se mohou pořádně najíst.

Po zimě moc jídla nebylo, přesto se však ze zbylých zásob udělala často velká hostina.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

S církevní věroukou už tento den nemá nic společného. Chlapci s pomlázkou obcházejí dívky, které pro ně mají za vymrskání připravenou odměnu kraslice, které byly zdobené nejrůznějšími náročnými technikami.

Na Hané se v některých obcích dodržovala ještě úterní „oplácečka", kdy se dívky chopily tatarů a obcházely hochy.

Autor: Redakce

13.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejdříve uložili zvířátka k zimnímu spánku, pak se pobavili v sokolovně.
32

Lampiony rozzářily Určice. Uspávání zvířátek si nenechaly ujít davy lidí

Frontman kapely Traktor Martin Kapek

Martin Kapek: Mám velké štěstí, že mě moje práce baví

Podnikatel Runták: Přeji si SEFO, je to přesně projekt pro dnešní dobu

Podnikatel, sběratel umění a filantrop Robert Runták má Olomouc a celý kraj rád a nechtěl by mít své kořeny jinde. Má za to, že je potřeba, aby lidé v rodném regionu zůstávali.

Desáté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

FOTOGALERIE / Prsten za 15 tisíc korun od zlatnického mistra Zbyňka Zimčíka z ateliéru Filip v Uherském Hradišti a dva krásné romantické pobyty v hotelech Starý zámek Napajedla a Spa hotel Lanterna. Právě o tyto atraktivní ceny se hraje v dalším ročníku oblíbené soutěže Svatební pár Deníku.

Na gulášek, na pivo. V minipivovaru Husar slavili výročí

FOTOGALERIE / Už druhé výročí v pátek oslavil řemeslný Minipivovar Husar z Kovalovic-Osíčan. A jak ho slavil? Samozřejmě pivem.

Svíčky, Havlova fotka i Náměšť. Na náměstí TGM si připoměli 17. listopad

Chceme slušného prezidenta, za kterého se nebudeme stydět, pečujme o svobodu. I takové výroky zazněly v pátek kolem sedmnácté hodiny u prostějovské sochy prvního československého prezidenta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT